tag:blogger.com,1999:blog-28661643795152613832024-03-12T15:27:02.879-07:00গুণ গুণ . . . ( হৃদয়ৰ এমুঠি ৰাগ ). . . . সত্তাত ঢৌ খেলা এমুঠি ৰাগ . . . .চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.comBlogger68125tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-24240950928447086992016-11-27T10:27:00.001-08:002016-11-27T10:27:46.209-08:00চকুপানীতো নোলোৱা নহয়, শুকাই গৈছে ...<p dir="ltr"><br>
ডবাকোবোৱা সময়বোৰ আগুৱাই গৈছে,<br>
মোজা নিপিন্ধা, জুই নেদেখা ভৰিবোৰ হৈছে শিল<br>
মই ধূপৰ ধোঁৱা হৈ বিচাৰি ফুৰিছো গল্পৰ মেহফিল<br>
নিজানৰ দুখনি হাত দুটা বাটেদি গৈ আছে, গৈ আছে৷</p>
<p dir="ltr">শীতৰ ৰাতিবোৰে আইৰ শৰীৰৰ বিষ আনিছে<br>
আৰু পিতাইৰ ডাঙৰী কঢ়িওৱা খোজবোৰৰ অমিল৷<br>
দূৰৰ পথাৰত হালধীয়া সপোনৰ জিলমিল<br>
আধাৰাতিৰ টোপনিত যেন সৌৱা নৰাৰ পেঁপা বাজিছে৷</p>
<p dir="ltr">কলৈ যে গৈছে মন, ক'ত ক'ত যে গৈ পৰিছে!<br>
দিনৰ শুকান ওঁঠ, ৰাতিৰ টোপনিও চিলমিল<br>
হঠাৎ সাৰপাই উঠি বহো৷ চিন্তাৰ জীৱন্ত মিছিল<br>
এই যেন চিঞৰিছে, এই যেন মোকো টানি নিছে ...</p>
<p dir="ltr">মূৰ নথকা নৰাবোৰে মোৰ দৰে কান্দিছে,<br>
চকুপানীতো নোলোৱা নহয়, শুকাই গৈছে৷</p>
<p dir="ltr">(২৭৷১১৷২০১৬)</p>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-50004503441378810562016-11-23T06:31:00.001-08:002016-11-23T06:31:54.359-08:00মৌচুমীৰ কথাৰে ...<p dir="ltr"></p>
<p dir="ltr">হেল্ল'___পল্লবী গোহাঁই হয়নে?___ মই মৌচুমী আকৌ।___ ঘৰতে আছোঁ। ___আছোঁ জীয়াই যেনেতেনে। তোৰ কি খবৰ? বৈভবৰ? মাইনাৰ? পিংকীৰ? ___কিমানজনী হ'ল তাই? ___জানিছিলোৱেই। কিমান দিন যে হ'ল নেদেখা। মোক চিনি পাবনে? ___নাপাই দে। ___অফিচৰ পৰা অহাই নাই। ___এনেই কৰিলো আকৌ। মোৰ ভাল বান্ধবীজনীলৈ ফোন কৰিবলৈ কাক সুধিব লাগে অ'? ___এইজনী হ'ব থ'। আমাৰ ফালে নহা হ'লি কিয়? কিবা বেয়া পালি? ___জানো দে। তই মোক বেয়া পাব নোৱাৰ'। ___লেৰেলা সাদৰ দেখোৱা নাই মাই চুইট হাৰ্ট। ___শুন তেতিয়াহলে। কথা এটা ক'বলৈহে ফোন লগালো। আজৰি আছ'নে? ___লাহে লাহে ক'বলৈ দে। ___অ' নমাই ল'। কি বনাইছ ঐ? ___বিদ্যা... মই যে কিমান ভালপাওঁ। আমি যে ৰূমত আগতে ৰান্ধিছিলো মনত আছেনে তোৰ? জলকীয়া সহৰকৈ খাই জঁপিয়াই ফোৰোঁ। ___এহ ৰহ, শুন কওঁ। তই আমাৰ ঘৰলৈ নহা তিনি বছৰ হ'ল। আৰু খবৰ খাতি নৰখাৰ দুবছৰ। দুবছৰ মোৰ কাৰণে কেইবাযুগ যেন। ঘৰতে থাকো। কেতিয়াবা টিভি চাওঁ। মেগাজিন পঢ়ো। ফেচবুক চলাওঁ। মনদ্বীপ ৰাতি দেৰিকৈ ঘৰলৈ আহে। ___নাই নাই, মদ নাখায়। ___কিয় নাজানো। এদিন সুধিছিলো। যেনেকৈ ক'লে, আৰু সুধিবলৈ সাহস নহ'ল। বাদ দে সেইবোৰ। ___মৰম? মৰম কৰে ৰাতি। হাঃহাঃ... কি পাই মোৰ দেহটো? পল, কেৱল মই তাক বিচনাত হে সুখ দিয়াৰ অধিকাৰ আছেনেকি? মইতো তাৰ পত্নী।<br>
ঘৰত মানুহ সেই দুটাই। বিয়াৰ এবছৰ পাছলৈ ঠিকেই আছিল। যোৱা তিনিবছৰ এনেদৰেই চলি আছে। মোৰ কাৰণে তাৰ হাতত সময় নাই। ___কি কৈছ'? নাজানো নহয়। কাৰোবাক ভালপায় বুলি কোৱা নাই। জনাৰো উপায় নাই। ___শাহু কেতিয়াবা আহে। মোক মৰম কৰে। ___কাক? ___মই কিয় নকৰিম? সদায় কৰিবৰ মন যায়। মোৰ বুকুৰ ভিতৰত, মোৰ কোলাত লৈ জীৱন কটাবৰ ইচ্ছা হয়। বিনিময়ত কি পাওঁ? ভেকাহি। বহুত কষ্টত আছো জান'? ___নাই, নাইকন্দা। চকুপানী শুকাই গ'ল। আজিকালি নোলায়। তইছোন আগতে কৈছিলি, ''মৌচুমী তোৰ ঢেৰ সুখ হ'ব। ঢেৰ সুখ।'' ঢেৰ সুখ মোৰ এতিয়া। টকা পইচাই সকলো নহয় অ'। মা-দেউতাৰ কথা মতেই বিয়া হ'লো। কাক দোষ দিম ক'? ___প্ৰীতম? তাৰ কথাকে ক'বলৈ ফোন কৰিছিলো। এসপ্তাহৰ আগত ফেচবুকত পালো। সি বিয়া নাইপতা ৰে আজিলৈকে। কিয় সি তেনেকোৱা কৰিলে হা? মোক কৈছে সুখেৰে থাকিবলৈ। পাগলটো ক'ৰবাৰ। ___কি? কি কৈছ'? ___নাই, নাইকোৱা একো। কেনেকৈ কওঁ এইবোৰ। মই তাৰ ওচৰত বহুত সৰু হৈ যাম পল। নকওঁ বুলিয়ে ভাবিছোঁ। মোৰ গাততো তেতিয়া দোষ আছিল। ঘৰত নিদিও কৈছিল তালৈ। তাৰ চাকৰি নাছিল। পঢ়ি আছিল। কিন্তু তাৰ সকলো আছিল। মোক সুখী কৰিব পৰা সকলো আছিল তাৰ।<br>
___সি ভাল বিজনেচ কৰে। অসমতে তাৰ বিজনেচৰ শাখা। ___সুধিছিলোঁ।মন নাই বুলি ক'লে। জোৰ কৰিছিলোঁ। মোক কি ক'লে জান'? ''বিয়া কৰোৱাটো ইমান সৰু কাম নহয়। অন্ততঃ তাৰ কাৰণে নহয়।'' মই সেইদিনাও কান্দিছিলো। বহুত কান্দিছিলো। ৰাতি মনদ্বীপ সেইদিনাও দেৰিকৈ আহিছিল। মোক আগৰদৰেই নাঙঠ কৰিছিল। মোৰ থু মাৰি দিবলৈ মন গৈছিল তাৰ মুখত। কাঠ হৈ পৰি ৰৈছিলোঁ। বুকুখনে কান্দি উঠিছিল। সেইদিনাৰ পৰা, আৰু দুৰ্বিসহ হৈ পৰিছে মোৰ জীৱন। বুকুখনে সদায় কান্দে। যন্ত্ৰ হৈছোঁ যন্ত্ৰ। ___পাতো। ফোন নম্বৰটো ল'লো। বেছি দেৰি নাপাতো। তাৰ সময় নাই। ___কোনে মাতিছে তোক? বৈভৱে? ___শুৱ? ___যা যা। তইতো মোৰ দৰে নহয়। তইতো কাঠ নহয়। সঁচা মৰমত সময় অপব্যয় নকৰিবি। পিছত পাতিম এদিন। আহিবিছোন আমাৰ ঘৰলৈ। ___যাম অ' যাম। মইয়ে যাম দে। ___গুড নাইট।</p>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-91417857211845103282016-11-23T03:05:00.001-08:002016-11-23T03:07:07.709-08:00চাকি<p dir="ltr"></p>
<p dir="ltr">গিৰিজনি ভয়ানক, বোকা পানী, খাল<br>
চেকুঁৰা চেকুঁৰ ৰঙা, আলি কাঁইটৰ<br>
ঠায়ে ঠায়ে জেং-জোঙ, ঠায়ে ঠায়ে গড়<br>
অতবোৰ আন্ধাৰতো বাট আছে ভাল৷</p>
<p dir="ltr">ৰাজআলিত মানুহ, ঘৰৰ ন-চাল<br>
জ্বলি উঠে, গাঁৱে ভূয়ে জুই মৰ্‌মৰ্৷<br>
কুটনীতি-ৰাজনীতি, ৰজা খৰধৰ<br>
বাট সি ঘূৰ্মুটিয়াই, ৰাগী যাৰ ভাল৷</p>
<p dir="ltr">চেতন মনৰ মানুহ, নাই কোৰ্হাল<br>
এটি দুটি আহি আহি, সাগৰ সমান<br>
সত্য পোহৰ অন্বেষী, হৃদয় মহান<br>
চাকি সন্ধানী লোক নহওঁক আকাল৷</p>
<p dir="ltr">মিলন চাকিয়ে ফালে শোষণৰ জাল<br>
প্ৰেমৰ চাকিত সমন্বয়ৰ চোতাল৷</p>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-78573492306689611332014-08-22T10:01:00.002-07:002014-08-22T10:01:31.844-07:00•তেজপুৰৰ গাভৰুজনী•<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>AS</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Vrinda;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি গুলাপী
ভেটফুলীয়া ওঁঠ দুপাহিত ৰং নাসানিব।</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">সেই যে</span>, <span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি কচমেটিকছৰ দোকান দেখিলেই লিপষ্টিক
কিনিব খোজে...</span><span class="textexposedhide">...</span><br />
<span class="textexposedshow"><span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আজিৰ
পৰা নিকিনিব সেইবোৰ</span>,</span><br />
<span class="textexposedshow"><span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ওঁঠত
নাসানিব ৰং</span>,</span><br />
<span class="textexposedshow"><span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">লুকায়
সোঁফালে</span></span><br />
<span class="textexposedshow"><span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">চুকৰ
ক</span>'</span><span class="textexposedshow"><span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">লা তিল...</span></span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি যেতিয়া হাঁহে</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">অনিৰুদ্ধই সপোন দেখিব
লগা নহয় ৰাতি</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">অগ্নিগড়ত প্রসাৰিত
কৰে দুহাত</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">পোৱাৰ আশাত...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">তেজপুৰৰ গাভৰুজনী</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি দুওঁঠত ৰং
নাসানিব...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">লা তিলটো লুকালে</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">বেয়া লাগে দেখি</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">গনেশ ঘাটৰ আবেলি এটাক
বালিৰে সাজিম</span> <br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপোনাক সোঁৱৰি উটি
উটি</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কণীপৰা নাৰ মাছ জাঁকক
জোকাম</span> <br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি উজানত অহাৰ দৰে</span>,
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">হাঁহি হাঁহি...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">য</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ত সেই হাঁহি বোৰ থাকিব</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">হাঁহিবোৰত কলিয়া
ভোমোৰাৰ সন্ধিয়াটোৱে চৰ্চৰণি খাব</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">মই বেহেলা বুলি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ম</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ব বাহীঁ</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">মই গিটাৰ বুলি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ম</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ব</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপুনি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ব...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কি ক</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ব আপুনি তেতিয়া </span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কওঁক না...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">মায়াবীনি কলীয়া তিলৰ
গৰাকীনি !</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">উষাই ৰঙ সানিছিল নেকি
কেতিয়াবা </span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">চিত্ৰলেখাই </span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">সপোনবোৰ কেনভাছত
বুলাওতে</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ৰঙ আঁকিছিল নেকি
তিলটো লুকুৱাই </span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">চকুত বাৰু পৰিছিলনে
আপোনাৰ</span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">তিলটো...</span>? <br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কৃষ্ণৰ নাতিৰ...</span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">তিলটো আপোনাৰ
বিলাসিতা</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কাৰণে অকাৰণে তিলটোৱে
আপোনাক তাগিদা দিয়েনে</span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আবতৰীয়া বৰষুণজাঁক
বিচাৰি...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ৰঙা নীলা সেউজীয়া</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কোনযোৰ পোচাকেৰে
তিলটোক শুৱাব</span>?<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">নাই নাই</span>,<br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আজাৰবুলীয়া কাপোৰ
এযোৰ ল</span>'<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ব</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">পাৰিলে মিছন
চাৰিআলিত...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">ঢেকীয়াজুলিত...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">কালিকা লগা তিলটো
ঢাকি নথব</span>, <br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">বেৰঙী কৰি...</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">খুওব ধুনীয়া লাগে
তিলটো দেখি</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">আপোনাৰ ওঁঠত জিলিক
মিলিক কৰে সি</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">সপোনত দেও দি!</span><br />
<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">তেজপুৰৰ গাভৰুজনী...</span><br />
[<span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">৬ জুলাই</span>, <span lang="AS" style="font-family: "Vrinda","sans-serif";">২০১৩]</span><br />
<br /></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-57911928850219794552014-04-04T09:16:00.000-07:002014-04-04T09:24:08.843-07:00আধুনিক গৰু বিহু <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="mbs _5pbx userContent" data-ft="{"tn":"K"}">
<br />
বিহু অসমৰ খৰচী উৎসৱ । অতিজৰে পৰাবাপতি সাহোন সকলে এই বিহুৰ নামত মগনীয়াক
প্লেটখনত দিবলৈ অনা চাউলকেইটাৰো চান কাঢ়ি থোৱাৰ দৰে খৰচ কৰি আহিছে । এই
বিহু, নামত তিনিটা । তাৰে এটা, বহুত দিনৰ আগৰ পৰা আয়োজন আৰু বহুত দিনৰ পাছত
সামৰণী মৰা হয় । এই বিহুত বহুত ৰঙ বিৰঙ কাপোৰ আৰু শাক পাচলি ওলাই কাৰণে
ইয়াক ৰঙালী বিহু বুলি কোৱা হয় । মাৰ্চ মাহৰ পৰাই এই বিহুৰ প্ৰস্তুতি আৰম্ভ
হয় । বেনাৰ মৰা, কাৰ্য্যালয় পতা, গাড়ী ৰখাই পইচা তোলা আদি এই বিহুৰ উপলক্ষে
পালন কৰা হয় । তাৰ পাছত মেইন বিহু বুলি এপ্ৰিলৰ মাজভাগতে তিনিদিন স্কুল
কলেজ, অফিচ কাছাৰী বন্ধ থাকে । সেই বন্ধতে বহু দিন নিজৰ ঘৰলৈ যাবলে
নোপোৱাবোৰ ঘৈনিয়েক, পুতেকহঁতক টাউনতে এৰি গাৱলৈ ঢাপলি মেলে । বৰষুণৰ কাৰণে
গাৱত বোকা বাবে ঘৈনিয়েক আৰু পুতেক যাবলৈ অমান্তি হয় ।<br />
বিহুৰ আগদিনা
বিহু বজাৰ । তাত শাকপাচলিৰ পৰা আৰম্ভ কৰি পঘা, মুখ বন্ধা টেকেলী আৰু বহু
কিবা কিবি পায় । বিশেষকৈ সেইদিনা জাতিলাউ, বেঙেনা, কেৰেলা, টিয়হ, থেকেৰা,
হালধি বিক্ৰী বেছি হয় । সস্তাও হয়। সেউজীয়া সৰু সৰু পাত থকা মুঠি মুঠিকে
বিকে । মানুহে কিনে ।<br />
বন্ধৰ প্ৰথম দিনা গৰু বিহু । সেইদিনা ৰাতিপুৱা
গৰু কেইটাক ভালকৈ গছত বান্ধি লৈ গাত কিবা ক'লা মাহ আৰু হালধীয়া সানি লৈ
বাল্টিয়ে পানী তুলি সেইবোৰ ধুই পেলোৱা হয় । তাৰ পাছতেই ফ্ৰাই কৰিবলৈ কটাৰ
দৰে কাটি জোঙা মাৰি এডালত থোৱাৰ পৰা এপিচ এপিচকে কেচাঁ বোৰ খাবলৈ দিয়ে গৰুক
। নাখাই, তামাম চেকুৰ মাৰে । তাৰ পাছতে মানুহৰ চেকুৰা চেকুৰ বোৰ আৰম্ভ হয় ।
সৰু ল'ৰা ছোৱালীবোৰ বেলেগে আৰু ডাঙৰবোৰো বেলেগকে । ডাঙৰবোৰে খেদা খেদি কৰি
চাঞ্চ ল' চাঞ্চ ল' বুলি চিঞৰে । ভাগৰ লাগিলে বাদ দিয়ে । বাথৰুমত সোমাই গা
ধুই আজৰি হয় মানে ভৰ দুপৰীয়া হয় । ল'ৰাবোৰে বজাৰৰ পৰা কিনি থোৱা লাটুমটোৰ
নিচিনা পেণ্ট পোকৰওলোৱাকে পিন্ধে, পলিথিনৰ নিচিনা গামোচাৰে বনোৱা নাড়ীলৈকে
পৰা চোলা এটা পিন্ধে । ছোৱালী বোৰে কিপিন্ধে নাম কোনেও নাজানে, আদিম যুগৰ
পৰম্পৰা অব্যাহত ৰাখি তেওঁলোকে সাজপাৰ পৰিধান কৰে । ডায়েটিংৰ বিশেষ সূচী
অনুযায়ী সকলোৱে জলপান নামৰ আউটডেটেড মালবোৰ নাখায় । তেনেকেই মহিলা সকলে
বিহু সামৰণী মাৰে ।<br />
পুৰুষ সকলৰ আৰম্ভ হয় । আঠজন মান লৰা গোট খাই
কাৰোবাৰ ঘৰৰ আচুতীয়া জেগা এডুখৰ বাছি লৈ 'তিনিপাতি' চৰু কৰি দিয়ে । বিহু
বুলি বোনাচ পোৱা কাৰোবাৰ যোগ হয়, কাৰোৱাৰ লাউলোৱা হয় । সেইখন খেল ৰাতি বহু
দেৰিলৈ চলে । তাৰ পাছতে সকলোৱে পুৰণা ভগা টিং, ঢকুৱা ইত্যাদি যি যেনেকৈ
পাৰে হাতত লৈ মানুহ মখাৰ টেমা গৰম কৰে । টোপনি ভাঙে । সেইভাগ কাম পুৱতি
নিশালৈকে চলে । দেশী বিদেশী যিয়ে নহওক সেইবোৰৰ চোক কমাৰ লগে লগে সকলোৱে
অৰিহনা সমূহ ভাগ কৰি পাছদিনাৰ তিনিপাতিলৈ টঙালী বন্ধাৰ ৰঙীন সপোনৰে সৈতে
শুই থাকে । বাপুতি সাহোন গৰু বিহু এনেদৰেই অন্ত হয় ।</div>
</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-84922590713819194902013-10-26T09:37:00.001-07:002013-10-26T09:37:13.604-07:00সময়ৰ পকনীয়া খেদি... ৬<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">এই যে কিবা এটা উদুলি মুদুলি মনৰে পদূলি। 'ছেহ, সন্ধিয়াটো পাৰ হৈ গলেই নে ইমান সোনকালে', এনেভাবত বিচনাতে বাগৰ দি কি কৰো কি নকৰো ভাবত পৰি থাকিলেই মনলৈ অনেক কথা আহে। একেলগে থকা দাদা জনৰ সমস্যা। গুৰুতৰ সমস্যা। মনটো তাৰ বেয়া। সেই যে একেলগে থকা এজনৰ মনটো বেয়া; কাৰনো শান্তিৰে থাকি ভাল লাগে। এনেই হ'লে আড্ডাৰেই সময়খিনি উৰি গুছি যায়। এতিয়া এনে গোমোঠা পৰিবেশত সময় নাযায় নোপুৱায়। খাওঁ</span><span class="text_exposed_show" style="background-color: white; color: #37404e; display: inline; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">তে, বওঁতে, উঠোতে, বহোতে স্ফূৰ্তিত থাকিবলৈ পালে মনবোৰো সতেজ আৰু সবল হৈ থাকে।<br /><br />অন্ন, বস্ত্ৰ, বাসস্থান এই তিনিটা মৌলিক প্ৰয়োজন বুলি ভাবিবলৈ গ'লে যত আঁওলখন লাগে। দেখ দেখকৈ ওলাই আছে। খাবলৈ নোপোৱাকে ফুটপাথত পৰি থকা ভিক্ষাৰীসকলেও বুকুৰ মাজত আপোনজনক আকোঁৱালী লৈ শুৱে। অন্ন, বস্ত্ৰ, বাসস্থানৰ অভাৱৰ পিছতো এনে আবেগ। সেই আবেগ, ভালপোৱা, আন্তৰিকতা, সুহৃদতা এনেবোৰেই প্ৰায়ে শলথেকত পেলায় সকলোকে। সকলোতে থমকে ভৰি। আৱৰি ৰাখে আত্মীয়তাই, আন্তৰিকতাই। বাধা দিয়ে কেতিয়াবা, সাহস দিয়ে কেতিয়াবা। এনেকৈয়ে জীৱন।<br /><br />'অনুৰাগ'। জীৱনত কিমান প্ৰয়োজন বুলি আপুনি ভাবে? অলপ বেলেগকৈ চিন্তা কৰিলে এনেদৰে ভাবিব পাৰি নেকি যে, অনুৰাগ কিয় উপজিব পাৰে অথবা অনুৰাগৰ অবিহনে জীয়াই থকা অসম্ভৱ কথা নেকি ? সেইখিনিতো আপুনি প্ৰায়ে উজুটি খাব পাৰে। আগতে যে কৈ আহিছোঁ, একেলগে থকা দাদাজনৰ কথা। দাদাজনৰ সমস্যাৰ কথা। সমস্যাটো সেই 'অনুৰাগ'। অনুৰাগৰ কাৰণে অশান্তি সমানেই হয়, যেতিয়া মৌলিক প্ৰয়োজনৰ অভাবত আমি ছটফটাও। অনুৰাগখিনিয়ে সমানেই যান্ত্ৰণা দিয়ে, যিমানে মৌলিক প্ৰয়োজনৰ অভাবে দিয়ে। দাদাৰ এটা চৰকাৰী চাকৰি নাই। সেই বাবেই ছবছৰীয়া সম্পৰ্ক এটাৰ যৱনিকা পৰাৰ উপক্ৰম। প্ৰেমিকাৰ ঘৰত হেচাঁ। ছোৱালী উপায়ন্ত। এতিয়া চাওঁক অনুৰাগখিনিৰ লগত এই চাকৰিৰ প্ৰয়োজনীয়তাখিনি আহিল। দ' কৈ ভাবিলে এনেকোৱা হ'ব- দাদাৰ সৰুকৈ হ'লেও এটা চাকৰি আছে। আলী-বলীকৈ নহ'লেও মৌলিক প্ৰয়োজন কেইটা পূৰাব পৰা সামৰ্থ আছে। তেতিয়া হ'লে সেই চৰকাৰী চাকৰি এটাৰ চাহিদা কিয়? উত্তৰ এটাইঃ আনন্দদায়ক জীৱন। সেইখিনি মৌলিক প্ৰয়োজনত নপৰিলেও মানুহ দৌৰিছে কিয়? অনুৰাগো মৌলিক প্ৰয়োজন নহয়। কিন্তু দৌৰিছে কিয়?<br /><br />জটিল। আমি প্ৰকৃতাৰ্থত কি বিচাৰো, কি আশা কৰোঁ, কি আশা কৰিলে জীয়াই থাকিবলৈ যথেষ্ট হ'ব, কি আশা কৰিলে সুখেৰে জীয়াই থাকিবলৈ যথেষ্ট হ'ব ইত্যাদিবোৰে জঁট লগাই জীৱনত। হয় নহয় ভাবি থাকোতেই একেই জঁটতেই ভৰি দিয়া যায়। অজানিতে...</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-69899742731070356922013-08-11T04:55:00.001-07:002013-08-11T04:55:09.927-07:00বিশ্বাসৰ হাততে সফল জীৱন...বিশ্বাসেই হ'ল জীৱনত সফলতা অৰ্জনৰ প্ৰধান চাবিকাঠি।
বিশ্বাস শব্দটো কওঁতে, কৰিবলৈ লোৱা কামটো আৰু কৰিবলৈ যোৱা জন অৰ্থাৎ নিজৰ ওপৰত থাকিবলগা বিশ্বাসৰ কথা অনুকিওৱা হৈছে। সেই বিশ্বাসৰ ফলত সাহস আৰু আগ্ৰহ বৃদ্ধি পায়। কামটো অতি সহজ হৈ পৰে।
ক'ৰবাত চামচুল হুদা নামৰ লেখক এজনে লিখা মনত আছে-
'বিশ্বাসক চিন্তাৰ সতে ভাল ধৰণে মিশ্ৰণ কৰিব পাৰিলে আত্মিক ক্ষমতাক গতিময় কৰি জীৱন ৰঙীন কৰি তুলিব পাৰি। নিজ ইচ্ছা পূৰণৰ নিৰ্দিষ্ট পৰিকল্পনাই স্বতঃস্ফুটভাবে কাম কৰি যায়।'
তেখেতৰ ভাষাতেই কওঁ-
বিশ্বাসে মানুহৰ ভিতৰৰ আত্মিক শক্তি আৰু আত্মিক সাহস জগাই তোলে। যাৰ ফলত মানুহে ক'ব নোৱাৰাকৈয়ে, বহু জটিল কামো সহজতেই সমাধা হৈ যায়।
এতিয়া কথা হ'ল, বিশ্বাস ক'ত থাকে আৰু ক'ৰ পৰা আহিব?
লেখক জনে আকৌ এঠাইত লিখিছে-
'সদৰ্থক চিন্তাৰ পৰিপূৰ্ণতাই বিশ্বাসৰ স্থায়ী আশ্ৰয়। বিশ্বাসৰ ব্যপ্তি অসীম।'
সহজ অৰ্থত যি সকল মানুহে কাম কৰা বা পৰিকল্পনা কৰাৰ পূৰ্বে বিয়োগাত্মক চিন্তাৰ কণমানো যদি অবতাৰণা কৰে, তেতিয়া কামটোত আশানুৰূপ ফল লাভ কৰা নাযায়। কাৰণ,জলজল পটপট।
নিশ্চয়কৈ বিশ্বাসে ধনাত্মক চিন্তাৰ গৰাকীক হে লগ দিয়ে।
বিশ্বাস জগাই তোলক, নিসন্দেহে কঠোৰ পৰিশ্ৰমী, নিষ্ঠাবান হ'ব পাৰিব।
শেষত কওঁ, জীৱন সঁচাকৈয়ে সুন্দৰ, দুৰ্দান্ত প্ৰাণ প্ৰাচুৰ্যময়। অপৰিসীম শক্তিৰ উৎস জীৱন। জীৱনক ভাল পাওঁক, জীৱনেও আপোনাক ভাল পাব।চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-64076016609910787632013-08-11T04:51:00.001-07:002013-10-26T09:21:09.020-07:00মিনিৰ খবৰ...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
''এই পাত তোলা হাতবোৰ
অভ্যাসত খৰ/<br />
এবুকু চাহৰ কুঁহিপাত/<br />
তাত মিনিৰ চকু/<br />
তাত মিনিৰ বুকু/<br />
আচলতে নাই...''<br />
(মিনিৰ খবৰঃকেশৱ মহন্ত )<br />
... ... ...<br />
আমাৰ সকলোৱে অৱগত যে কৃষি ভিত্তিক উদ্যোগ চাহ খেতি অসমত আৰম্ভ কৰিছিল ঔপনিৱেশিক ব্ৰিটিছসকলে। ১৮২৬ চনৰ ইয়াণ্ডাবু সন্ধিৰ পাচত অসমলৈ অহা ব্ৰিটিছসকলে ১৮৩৪ চনতেই অসমচাহ সমিতি গঠন কৰে। ১৮৩৬ চনত পৰীক্ষামূলকভাৱে প্ৰথমখন চাহ বাগিচা পাতি ১৮৩৭ চনত সফলতাৰে চাহপাত প্ৰস্তুত কৰে। ১৯০০ চনত অসমত চাহ বাগিচাৰ সংখ্যা হ'লগৈ ৮০৪ খন। আৰম্ভণিতে বাগিচাৰ কাৰণে প্ৰয়োজন হোৱা শ্ৰমিক হিচাপে স্থানীয় দৰং, গোৱালপাৰা, কামৰূপ আদিৰ কছাৰী লোকসকলক নিয়োগ কৰা হৈছিল। কিন্তু এই জনগোষ্ঠীৰ মাত্ৰ ৫% শ্ৰমিকহে চাহ শিল্পৰ লগত জৰিত আছিল। অধিকাংশ শ্ৰমিকেই অসমৰ বাহিৰৰ পৰা অহা। ড° উমানন্দ ফুকনৰ মতে অসমৰ জনসংখ্যাৰ বিশ শতাংশ চাহ জনজাতিৰ লোক। এই ক্ষেত্ৰত এক পৰিসংখ্যা আগবঢ়াব পাৰি। ১৮৮৪-৮৫চনত অসমৰ চাহ শ্ৰমিকৰ ৪৪.৭% আছিল ছোটনাগপুৰৰ, ২৭.২% আছিল বংগদেশৰ, ২১.৬% আছিল উত্তৰ প্ৰদেশ আৰু বিহাৰৰ, ০.২% আছিল বম্বেৰ, ০.৭% মাদ্ৰাজৰ আৰু ৫.৫% আছিল অসমৰ স্থানীয় লোক। ব্ৰিটিছসকলে অসমৰ বাগিচালৈ প্ৰথম চাহ শ্ৰমিক আনিছিল ১৮৪১ চনত ছোটনাগপুৰৰ পৰা।<br />
<br />
এই চাহ শ্ৰমিকসকল আৰম্ভণিৰেপৰা মালিকসকলৰ শোষণৰ আহিলা হিচাপে ব্যৱহৃত হৈছিল। ইয়াৰ মূল কাৰণ হ'লঅধিকাংশ শ্ৰমিকৰে স্থানীয় অৱলম্বনৰ অভাৱ আছিল।~~
আমি সকলোৱেই দেখি থকা সাধাৰণ ছবিখন এনেকোৱাঃ
ৰাতিপুৱাই মিনিৰ পৰিয়ালৰ সকলো সদস্য (কেচুঁৱাৰ বাদে) ঘৰৰ পৰা ওলাই যায়। মিনিহঁত প্ৰায়ে যায় পাত তুলিবলৈ, বাগানত। চাহ বাগানবোৰৰ স্থায়ী কৰ্মচাৰী সকলৰ সেইয়াই দিনলিপি। এটি কলি দুটি পাতৰ আঁৰে আঁৰে হাঁহি খিকিন্দালিকৰি পাত তুলি যায়। ভোক লাগিলে মোনাত অনা আহাৰ মেলি লয়। আবেলিলৈকে সেই কাম। কেঁচা পাতৰ আৰু ঘামৰ গোন্ধৰ সংমিশ্ৰনত জীৱনবোৰ আগুৱাই যায়। আবেলি মূৰত এবোজা খৰি বান্ধি ঘৰমুৱা মিনিহঁততেনেদৰেই সুখী। সুখৰ অন্বেষণত ব্ৰতী। দুখ আৰু হাৰিয়া ৰাগীত মাতাল সময়। কেঁচা পাততেই সিহঁতৰ জীৱন-যৌৱন, প্ৰেম-বিৰহ। আড়ম্বৰহীন মিনিহঁতৰ সুকীয়া জীৱন।¤¤<br />
<br />
<br />
~~
তথ্যমুলক টোকাখিনি ''অসমৰ চাহ জনগোষ্ঠী, এটি আলোকপাত'' (শান্তিছায়া বৰুৱা) পৰা আলম লোৱা হৈছে।</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-49793939490971831632013-08-11T04:43:00.001-07:002013-10-26T09:22:58.751-07:00আশাবাদ, দুখেৰেই জীৱন...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
নিতান্তই জীয়াই থকাৰ তাড়নাতেই আমি কোনেও জীয়াই থকা নাই, কঢ়িয়াব লাগিব বুলিয়েই অসহনীয় জীৱনটোক ইতৰ প্ৰাণীৰ দৰে কঢ়িয়াই লৈ ফুৰা নাই। এক প্ৰচ্ছন্ন আশাবাদে ক্ৰিয়া কৰে অহৰহ আমাৰ মনোজগতত। এক অবিৰাম যাত্ৰা, তাতেই একাঁজলিআশা। সেই যাত্ৰাৰ শেষ নাই জাঁক হেৰুৱা পক্ষী হৈ, কেতিয়াবা জাঁকৰভৰত বাট আগুৱাই দিগন্তলৈ। নিষ্ঠুৰ বাস্তৱৰ ৰুঢ়তাই ক্ষত-বিক্ষত কৰে এধানমান প্ৰাণটি। তথাপি মুমূৰ্ষ প্ৰাণতোপুনৰ সৃষ্টি হয় স্পন্দনৰ, আশাই সঞ্চাৰ কৰে প্ৰাণৰ, সেউজীয়াই ভিৰকৰে দুচকুত।
আশাবাদক মূল হোতা কৰি লৈয়ে মানুহজীয়াই থাকে। তথাপি মন কৰিবলগা কথাটো হ'ল- বৰ্তমান যিমানেই সুন্দৰ নহওঁক কিয় তাক লৈ কোনো সুখী নহয়। পোৱাতকৈ অধিক সুন্দৰ জীৱনৰ স্বপ্ন সকলোকে আশাবাদে দেখুৱাই। জৰ্জ এলিয়টে কৈছিল,"আশাবাদ মানে হ'ল এনে এটা প্ৰত্যয় যে, বৰ্তমানটো মোটামুটিভাৱে অতীততকৈ ভাল আৰু আমি যদি চেষ্টা কৰি থাকো, ভৱিষ্যতে বৰ্তমানতকৈ নিশ্চয় ভালহ'ব।''
মানুহৰ জীৱনটো আন্ধাৰ আৰু পোহৰৰ সংমিশ্ৰণতে গঢ় লৈ উঠে। আন্ধাৰৰ পিছত যিদৰে পোহৰ আহে আৰু পোহৰৰ পিছত আন্ধাৰ আহে আমাৰ জীৱনতো দুখৰ পিছত সুখ আহে। শংকাৰ প্ৰয়োজন নাই।
জীৱনটো কেনেদৰে সজাব, কিদৰে ৰাখিব সেইয়া নিজস্ব, একান্ত ব্যক্তিগত। যিবোৰ কৰিলে আত্মসন্মান লাঘৱ হয়, আনে দুখ পায়,সেয়া বাদ দিবই লাগিব। পৰিৱৰ্তে যিখিনিয়ে আত্মবিশ্বাস আৰু আত্মপ্ৰত্যয় জন্মাই সেইয়াহে গ্ৰহনযোগ্য। সুখ অৱধাৰিত।<br />
<br />
...জীৱনৰ খলাবমাত দুখ জীৱনৰ লগৰীয়া। দুখ হ'ল এক মানসিক অৱস্থা। মানসিক স্তৰৰ ওপৰত নিৰ্ভৰ কৰি দুখৰ ওজন কম বেছি হয়। এনে কিছু মানুহো আছে যিজনে বুকুৰভিতৰতে বা মনৰ ভিতৰতে দুখ লুকুৱাই ৰাখি আনক দেখুৱাই হাঁহি-ধেমালি কৰে। মুঠৰ ওপৰত দুখৰ সময়ত ধৈৰ্য্য ধৰিব পাৰিলেহে হতাশাক আঁকোৱালি ল'বলগীয়া নহয়।
দুখে মন আৰু আৱেগিক কৰি তুলিলেও দুখৰ পৰা জ্ঞান লাভ কৰিব পাৰি। এই পৃথিৱীত বহুতো কবি, সাহিত্যিকবা সৃষ্টিশীল লোক আছে যি দুখৰ পৰা অৰ্জন কৰা শিক্ষাক লৈ সৃষ্টিকৰ্মত মূল্যৱান অৱদান যোগাইছে।...''কবি মই নাছিলো কোনোকালে/ ব্যৰ্থতাৰ আন্ধাৰে সত্যক সহজে ল'বলৈ শিকালে/ কবি মই নাছিলো কোনোকালে।''
-হীৰেন ভট্টাচাৰ্য...
''জীৱনটো আজিয়েই উপভোগ কৰা।
কাইলৈ ই সলনি হৈ যাব।''
-ৰামজীৱেন
আহকছোন জীৱনটো উপভোগ কৰো।
(সহায় লৈ)</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-46223517026223337792013-08-11T04:36:00.001-07:002013-10-26T09:25:26.344-07:00বন্ধু মেলি দে তোৰ দুখৰ দুখনি হাত...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
'বন্ধু মেলি দে তোৰ দুখৰ দুখনি হাত<br />
এবাৰ জিৰাওঁ তোৰ বুকুৰ শীতল ছাঁত।<br />
হাবিৰ চৰাই হাবিয়েদি উৰি যায়<br />
শুনো কি নুশুনো
উৰণীয়া মাত<br />
মোৰ হাবিয়াস নপলায়<br />
বন্ধু লাহী পাখিত বেলি আহি লহিয়ায়<br />
নেদেখিলে সেই চৰাইৰে জাক<br />
মোৰ হাবিয়াস নপলায়<br />
বন্ধু চকুলোৱে ঢাকে মোৰ দূৰণিৰ বাট।'<br />
(হীৰেন ভট্টাচাৰ্য)<br />
<br />
...
তেজ মঙহৰ সম্পৰ্কৰ পাছতেই মানুহৰজীৱনত লেখত ল'ব লগা কোনো আছে যদি
সেয়ে বন্ধু।
বন্ধুত্ব... আত্মাই আত্মাই খাপ খাইথকা এটা সম্পৰ্ক। জীৱনটোক অধিক সাৱলীল কৰি তুলিবলৈ প্ৰয়োজন,
এই সম্পৰ্কৰ। জীৱনটোক অধিক ৰঙীন আৰু অৰ্থপূৰ্ণ কৰিবলৈ প্ৰয়োজন এইসম্পৰ্কৰ। পৃথিৱীখনক জনা আৰু বুজা হোৱাৰ পৰাই হৃদয়ে অন্বেষণ কৰি থকা সেই আত্মাৰ প্ৰাপ্তিয়েই বন্ধুত্ব।
সৰু এটা কথা মনলৈ আহিছে।
বিপদৰ বন্ধুহে আছল বন্ধু।
বন্ধু শব্দটোৰ লগত এই প্ৰবচন কিমান সম্পৃক্ত আলোচনাৰ নিঃপ্ৰয়োজন।
মন কৰিব এনেকৈহে সেই প্ৰকৃত বন্ধুজনে বিপদত বন্ধুজনক সহায় নকৰাকৈ নাথাকে। কথাটো এনেকোৱা বন্ধু এজনক বিপদৰ সময়ৰ পৰা মুল্যাংকন কৰাৰ সলনি বন্ধুজনৰ আত্মাৰ মিলনেৰে সুহৃদ সম্পৰ্ক গঢ়ি জীৱনৰ বাটত আগুৱাৰহে কথা। বন্ধু এজনে কি কৰিব পাৰে নাইবা বন্ধুৰ অবিহনে কি হ'ব পাৰে আপুনি যিদৰে ক'বলৈ গৈ উজুটি খাব, সকলোৱে খাব। সেয়ে বন্ধুত্বৰ সংজ্ঞা নাই।
যিদৰে নাই আন্তৰিকতাৰ। আহকছোন ৰাষ্ট্রীয় বন্ধুত্বৰ এই দিনটোত বন্ধুক সন্মানৰ বিশেষ দৃষ্টিৰে চাওঁ।</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-66182305307586480012013-08-11T04:30:00.001-07:002013-10-26T09:23:44.682-07:00লিমাৰিক<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
স্বাধীনতা দিৱস আহিলে বুলি অহুকাণে পহুকাণে শুনিছো<br />
গাড়ীত কেইবাৰ চেকিং কৰে বাটে পথে গনিছো<br />
নিউজ নাচালে পাহৰিয়ে থাকে<br />
দিৱসটো যে স্কুলতো পাতে<br />
১৫ আগষ্ট কি তাৰিখে পাতে নিজকে নিজেই সুধিছো।</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-85696737889170778282013-07-18T20:53:00.000-07:002013-07-18T20:53:00.617-07:00মাজুলী:মাজুলী [ষষ্ঠ খণ্ড]<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
যথা সময়ত আন্ধাৰতেই মোক জগাই দিয়া হ'ল। অৱশ্যে মোৰ গভীৰ টোপনি নাছিল। শুই উঠি গা-পা ধুই চাহ খালোঁ। আন্ধাৰতেই উঠি বাইদেউৱে মোলৈকে কেৱল ৰুটি বেলি খোৱাই পঠাইছিল। ছাৰৰ একমাত্ৰ পুত্ৰ ভাষ্কৰ বৰুৱা। তেওঁ নি মোক ঘাটত থবোলৈ ওলাল। পোহৰ পোহৰ হওঁতেই আমি নদীৰ পাৰ পালোগৈ। কুৱঁলীৰ পৰা দুই মিটাৰ মান ভালকৈ মনিব পাৰি মাথো। সুধি গম পালো মেচিন নাওঁৰে এঘ্ণ্টা একেৰাহে গৈ থাকিলে সিটোপাৰ লাগিবগৈ। ঘড়ীত পুৱা ৪-৩০ হৈছিল। মেচিন নাওঁ মানে, এখন মাথো হাত নাওঁ, তাতে এটা সৰু মেচিন লগাই থোৱা আছে। পাঁচজন অনায়াসে যাব পাৰে। সদায় ইমান ৰাতিপুৱাই গাখীৰ আনেগৈ মাজুলীৰ চাপৰিৰ পৰা। বুজি পালো যে মোৰ বিদ্যালয়খনো চাপৰিতেই অৱস্থিত। মিছিং জনগোষ্ঠীৰ বসবাস। অলপ পাছত গুৱালজন ওলালহি। লগত আৰু এজন। তেখেতে নাওঁ চলাব। নাওঁখন ঠিক কৰোঁতেই বামুণ এজন চাইকেল এখনৰ সৈতে ঘাট পালেহি। মোনা এটাত কপোৰ। এখেতে এসপ্তাহৰ কাৰণে চাপৰিৰ ফালে পাৰ হৈ যাব। সকাম বিয়া সকলো শেষ কৰিহে লক্ষীমপুৰমুৱা হ'ব। তেনেকৈয়ে তেখেতে জীৱন নিৰ্বাহ কৰি আছে। ভাষ্কৰ দাদাই বামুনজনৰ হাততে মোক গতালে। বামুনজনে বিদ্যালয়খন মোক দেখোৱাই দিব। ৫ বজাত সেইখন নাওঁত মুঠ চাৰিজন মানুহ আৰু দুখন চাইকেলৰ সৈতে বিশাল লুইতত নাওঁখনে নিজকে পাৰি দিলে। মাথো পানী আৰু কুৱঁলী। আৰু ধপ্ ধপ্ মেচিনটোৰ মাত। ডেৰ মিটাৰমান বহল নাওঁখনৰ কাঠ এডালৰ ওপৰত বহি গৈছো চকুমুদি। কাষত কেৱল ঢৌ। পানী এচলু মুখত লৈ ভগৱানৰ নাম ল'লো। সকলো নিমাত। মাজে মাজে পকনীয়া আৰু কুৱঁলীত মনিব নোৱাৰা দূৰত ধাৰাম ধাৰাম সোঁতৰ শব্দ। জীউটো হাতৰ মুঠিত তুলি লৈছিলো ইতিমধ্যে। ব্ৰ হ্ম পুত্ৰ দেখাৰ দুদিনৰ পাছৰ দিনাই কেৱল পানীৰ মাজত এনে এক অভাৱনীয় পৰিস্থিতিৰ সন্মুখীন হৈ ভগৱানৰ নাম লোৱাৰ বাদে মোৰ গত্যন্তৰ নাছিল।<br />
<br />
এঘন্টা দহ মিনিট একেৰাহে গৈ গৈ থাকিও কোনো মাটি দেখা নোপোৱাত নাওঁ চলোৱাজনে ক'লে বাট হেৰাল।<br />
আনদুজনৰ কি হৈছিল মোৰ বোধৰ সামর্থ্যৰ বাহিৰত আছিল।<br />
চকুপানী কোনেও নেদেখাকৈ মোহাৰি পেলাইছিলো।<br />
মোবাইলটোত অলপো নেটৱর্ক নাছিল।<br />
তেতিয়া পুৱা ৬ বাজি গৈছিল।<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-g_2mGycnnhA/Uei3wNP2_iI/AAAAAAAAANQ/maIiDWOLNIY/s1600/majuli.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="236" src="http://2.bp.blogspot.com/-g_2mGycnnhA/Uei3wNP2_iI/AAAAAAAAANQ/maIiDWOLNIY/s320/majuli.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">prasuya's editing</td></tr>
</tbody></table>
<br />
প্ৰায় ৬-৩০ বজালৈকে অনাই বনাই ঘুৰি ফুৰাৰ পাছত আমাৰ ভাগ্য উদয় হৈছিল।<br />
পূৱ আকাশত দীনমণিয়ে ভূমুকি মাৰিছিল।<br />
প্ৰথম দেখাৰ দহমিনিটমান পাছতেই কুঁৱলীৰ পৰিমাণ লাহে লাহে কমিছিল।<br />
নৈৰ মাজৰ বিৰিণা,খাগৰিৰ সৰু সৰু চাপৰিবোৰ দেখিছিলো।<br />
আমি গম পাইছিলো লক্ষীমপুৰৰ পাৰতেই সম্পূর্ণ এঘন্টা আমি ঘূৰি ফুৰিলো কেৱল উজাই,ভটিয়াই...<br />
যি কি নহওঁক লাহে লাহে পৰিস্কাৰ হৈ অহাত চকুৰে মনিব পৰালৈকে কেৱল পানী আৰু পানী দেখিলো আৰু চেঁচা হাড় কঁপোৱা বতাহ।<br />
আমি মাজুলীৰ অভিমুখে নাওঁ পোনালো।<br />
ডেৰঘন্টামানৰ মূৰত এটা চাপৰিত নাওঁখন ৰ'ল।<br />
চাইকেলখন নমোৱা হ'ল।<br />
মোক জনালে ইয়াৰপৰা দেউৰ লগতে খোজকাঢ়ি যাব লাগিব।<br />
ভাড়া ১৫ টকা ল'লে।<br />
ভালকৈ সমাজখনত মিলি থাকিবলৈ কৈ নাৱৰীয়া আৰু গুৱালজনে আমাৰপৰা বিদায় ল'লে।<br />
দেউৱে ময়ে নিজৰ বাট বুলিলো।<br />
<br />
(আগলৈ...)</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-63184587708298056662013-06-28T02:22:00.000-07:002013-06-28T02:22:24.180-07:00• মাজুলী : মাজুলী • ( ৫ম খণ্ড )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
সম্ভৱত মোৰ চিলমিলকৈ টোপনি আহিছিল। কিমানদূৰ নাৱত উঠি গলো নাজানিলো। হঠাতে চিঞৰ বাখৰ শুনি সাৰ পালো। গম লৈ জানিলো নাওঁখন পাৰত লাগিছিলহি। পাৰত ৩০ৰো অধিক মানুহ। এইখন নাওঁ পুনৰ উভতি যাব। আমি প্ৰত্যেকেই ২০ টকাকৈ ভাড়া দিব লগা হ’ল।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
ঠায়ে ঠায়ে বোকা ৰাস্তাৰ বাবে নামি নামি ঘণ্টাচেৰেকৰ পাছত আমি লক্ষীমপুৰৰ মূল পথত উঠিলো। কিছুসময়ৰ পাছত বিহপুৰীয়া। তাতে ছাৰে কিবা অলপ বজাৰ কৰিলে। তাৰ পৰা নাৰায়ণপুৰ। তাতে মাধৱদেৱ মহাবিদ্যালয়খন ৰাস্তাৰ কাষতে দেখাৰ কথা মোৰ মনত আছে। সুন্দৰ পৰিৱেশ। কলা, বিজ্ঞান আৰু বানিজ্য শাখাৰ সৈতে বহুবছৰ আগৰে পৰাই ঠাইখনত শিক্ষাৰ পোহৰ বিলাই আছে। নাৰায়ণপুৰৰ ৰাস্তাৰে বৈৰাগীছাৰৰ ঘৰলৈ ৫ কিঃমিঃ। মোক থবলৈ ঢলপুৰলৈ বাহিৰে বাহিৰে তেখেত যাব। দিনমনীয়ে আকাশৰ পৰা বিদায়ৰ যা-যোগাৰ চলাইছিল।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
ঢলপুৰ তিনিআলি পোৱাৰ কিছু আগতেই ছাৰৰ চিনাকী মানুহ এঘৰত সোমাব লগা হ’ল। আমাৰ বিদ্যালয় প্ৰধান দেহিৰাম বৰুৱাৰ ঘৰটোৰ ঠিকনা আমি তেখেতৰ পৰাই পালো। হাইস্কুলৰ অৱসৰপ্ৰাপ্ত শিক্ষক। মোৰ মনটোৱে অলপ সকাহ পালে ।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
ঢলপুৰ তিনিআলিৰ পৰা বৰুৱা ছাৰৰ ঘৰলৈ ৪ কিঃমিঃ মান সোমাব লাগে । ঠিকনা মতেই বৰুৱাছাৰৰ পদূলিতে ৰৈ মানুহঘৰলৈ সোমাই গৈ দেহিৰাম বৰুৱাৰ ঘৰ কোনটো সুধিলো । পকামুৰীয়া আদহীয়া মানুহ এজনে হাঁহি মাৰি ঠিক ঠাইতে সোমালো বুলি উত্তৰ দিলে । তেখেত বৰুৱা ছাৰৰ কনিষ্ঠ সহোদৰ আছিল । আমি লক্ষ্যস্থানত উপস্থিত হ’লোহি। তেতিয়া প্ৰায় সন্ধিয়া লাগিছিল।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
চা-চিনাকী হোৱাত গম পালো ইতিমধ্যে ফোনৰ যোগেদি মোৰ নামৰ কোনোবা এজন শিক্ষক অহাৰ কথাটো খবৰা খবৰি হৈছিল। মোৰ দৰে সৰু ল’ৰা এটা শিক্ষক বুলি জানি সকলো আচৰিত হৈছিল। ছাৰৰ ঘৰখন মৰমীয়াল। ল’ৰা এটা আৰু ছোৱালী দুজনীৰ লগত ছাৰৰ সহধৰ্মিনী থাকে । মোৰ বয়স তেখেতৰ সৰু ছোৱালীজনীতকৈ এবছৰ অথবা দুবছৰ মান বেছি হব । পুত্ৰসম সহকৰ্মী পোৱাত ছাৰ বহুত সুখী হ’ব বুলি ঘৰৰ মানুহখিনিয়ে মোক বৰ উৎসাহেৰে জনালে । তাৰ পাছতে মোৰ মনত নতুন এক কৌতুহলে বাস কৰিলেহি । বিদ্যালয়খন দেখাৰ হেঁপাহ, ছাৰক লগ পোৱাৰ হেঁপাহ । বৈৰাগী ছাৰে মোক চমজাই ঘৰলৈ যাবলৈ ওলাল । তেখেতৰ ওচৰত চিৰকৃতজ্ঞ হৈ ৰলো। তেখেতৰ ফোন নম্বৰটো এতিয়াও মোৰ ওচৰত আছে । কিন্তু বৰ্তমান যোগাযোগ বিচ্ছিন্ন হোৱাৰ সংকেত দিয়ে । ভৱিষ্যতে তেখেতক পুনৰ লগ পাওঁ নে নাই নাজানো । কিন্তু তেখেতৰ এইখিনি নিস্বাৰ্থ উপকাৰ জীৱনত পাহৰিব নোৱাৰিম।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
ৰাতি সোনকালে ভাত-পানী খাই বিচনাত উঠিলো। কাহিলীপুৱাতে লোহিত পাৰ হৈ মাজুলী পোৱাগৈ কথা।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
[আগলৈ...]</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
<br /></div>
</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-13153530938369755672013-06-28T02:19:00.002-07:002013-06-28T02:19:14.460-07:00এই জীৱন বৰ অনুপম...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
ৰাতিপুৱা চাহকাপৰ লগতে দৈনিক বাতৰি কাকত খনত চকু ফুৰাবলৈ নাপালেছোন ভালেই নালাগে। জপনাৰ ভিতৰলৈ দলি মাৰি থৈ যোৱা বাতৰি কাকত বিলোৱা হ’কাৰজনৰ চাইকেলৰ টিলিঙাৰ শব্দটো সদায়েই চিনাকী ।<br />আপুনি বাৰু হ’কাৰজনৰ খবৰ বাতৰি লয়নে, যিজনে নিতৌ আপোনাক দেশ বিদেশৰ খবৰ যোগান ধৰে….<br />কিছুলোক আছে তেওঁলোকৰ হ’কাৰজনৰ ওপৰত এশ এবুৰি অভিযোগ।<br />কিয় ইমান দেৰি হ’ল?<br />পইচা দিলেও সময়মতে সুবিধা নাপাও…<br />বৰষুণৰ দিনত আৰু এখোপ চৰা।<br />কিয় বাতৰিখন অলপ সেমেকিল?<br />ভালকৈ আনিব নোৱাৰ নেকি? ইত্যাদি ইত্যাদি...</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-WPxReSdJIOc/Uc1U68nw0YI/AAAAAAAAAJc/v4yPNngAn3U/s632/ai-jiwon.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="94" src="http://1.bp.blogspot.com/-WPxReSdJIOc/Uc1U68nw0YI/AAAAAAAAAJc/v4yPNngAn3U/s200/ai-jiwon.jpg" width="200" /></a>এতিয়া মোৰ কথা ক’মঃ<br />উচ্চতৰ মাধ্যমিক দ্বিতীয় বৰ্ষত পঢ়ি থাকোতে মই দুমাহ বাতৰি বিলোৱাৰ কাম কৰিছিলো। গণিত বিষয়টো আৰু হিচাপ বিদ্যা বিষয়টোৰ অতিৰিক্ত ক্লাছ দুটাৰ মাচুল দিবলৈ এই কাম কৰিবলগা হৈছিল ৰাতিপুৱা । পুৱা ৪ বজাতেই টীয়কস্থিত দোকানত উপস্থিত হৈ বাতৰি ভাগ ভাগ কৰি দুমোনা কৰি লৈছিলো । সদায়ে অসুবিধাৰ সন্মুখীন হৈছিলো অসমীয়া প্ৰতিদিনৰ পৰা ।<br />ডিব্ৰুগড় ছপাশালৰ পৰা টীয়কত গাড়ীখন উপস্থিত হ’বলৈ প্ৰায়ে ৬ বাজিছিল। ফলত বাতৰি বিলোৱাত পলম হৈছিল। বৰষুণৰ দিন হ’লেতো বহু অসুবিধা। গাঁৱে গাঁৱে যাব লাগে। বাট পথবোৰ বোকা ঠায়ে ঠায়ে চাইকেল ঠেলি খোজকাঢ়ি যাবলগাত পৰে। এহাতে ছাতি, আনখন হাতেৰে চাইকেলখন। আগফালৰ হেণ্ডেলত দুটা মোনাত ভৰ্তি বাতৰি কাগজ। পলিথিনেৰে মেৰিওৱা হয় যদিও বাতৰি কাগজ উলিয়াওতে সোমোৱাওতে বৰষুণত সেমেকে। ছাতিয়ে কি বৰষুণ ৰাখিব, ভেজভেজিয়া হওঁ। বাতৰিখন ঘৰৰ ভিতৰত থৈ নাহিলে বৰষুণত তিতিব আৰু পাছদিনা গালি…।<br />তেনেদৰেই বৰষুণ দিবৰ দিনা কলেজৰ এটা দুটা ক্লাছ খতি হয় ।<br />কোনোৱে সোধাৰ উদাহৰণ নাই …<br />ভালনে ? কি খবৰ তোমাৰ ?<br />পৰিৱৰ্তে খুত উলিয়াই গালি দিয়ে।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
… … … মই সৰু এটা উদাহৰণ মাত্ৰ।<br />মোতকৈও বহু কষ্টৰে বহু হ’কাৰে তিতা কেহা অভিজ্ঞতাৰে আজীৱন কাকত বিলাই আছে।<br />জীয়াই আছে এনেদৰেই….।</div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
<br /></div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
<br /></div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
<br /></div>
<div style="background-color: #f8f7f7; border: 0px none; color: #2c2b2b; font-family: arial; font-size: 15px; line-height: 23px; margin-top: 10px; padding: 0px;">
[ <a href="http://anubhab.org/2013/06/%E0%A6%8F%E0%A6%87-%E0%A6%9C%E0%A7%80%E0%A7%B1%E0%A6%A8-%E0%A6%AC%E0%A7%B0-%E0%A6%85%E0%A6%A8%E0%A7%81%E0%A6%AA%E0%A6%AE-%E0%A6%9A%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%A6%E0%A6%A8-%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF/" style="background-color: transparent;">http://anubhab.org/2013/06/%E0%A6%8F%E0%A6%87-%E0%A6%9C%E0%A7%80%E0%A7%B1%E0%A6%A8-%E0%A6%AC%E0%A7%B0-%E0%A6%85%E0%A6%A8%E0%A7%81%E0%A6%AA%E0%A6%AE-%E0%A6%9A%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%A6%E0%A6%A8-%E0%A6%9C%E0%A7%8D%E0%A6%AF/</a> ]</div>
</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-91939278480403211482013-06-28T02:11:00.003-07:002013-06-28T02:11:33.074-07:00তোমাৰ চকুত ফুলে ...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">তোমাৰ চকুত ফুলে শাওণৰ সেউজীয়া </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">গালৰ দুভাঁজত নাচে হাজাৰ আকাশী গংগা </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">তোমাৰ মোৰ আঙুলীৰ ভাঁজে ভাঁজে </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">সন্ধিয়া এটা গজি উঠে লহপহকৈ </span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-17718845040335809062013-06-28T02:10:00.000-07:002013-06-28T02:10:04.595-07:00'...মা...'<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">ভোকত থাকি তুমি</span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">বকাসুৰৰ সাধু কোৱা দিনত </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">মই নাজানিছিলো, </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">কিমান ভোকত থাকি </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">টোপনি যাব নোৱাৰে ৰাতি...</span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">তাঁতৰ পাতত </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">চকুপানীৰ ফুলবোৰ </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span class="text_exposed_show" style="background-color: white; color: #37404e; display: inline; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">আঁৰি দিলে<br />কিয় বিহুৱান হৈ পৰে ?<br />উঘা লোৱা আঙুলীৰ ঢৌ বোৰ<br />চুই থাকিও<br />সুধিবলৈ নহ'ল কথা<br />কেতিয়া শুৱা...<br />কেতিয়া উঠা...<br />'মা' নামৰ নামটোত কিমান যোগ্যতা ?<br />সীতা... দ্ৰৌপদী...<br />কুন্তী... গান্ধাৰী...<br />কুন্তীৰ কথা কোৱা মাজনিশা<br />নজনাকৈয়ে গালখন<br />শুকান কৰি দিছিলো তোমাৰ...<br />আকাশৰ তৰা হোৱা সপোনবোৰ<br />পূৰ কিয় সোনকালেই হ'ল ?<br />মই নুবুজাকৈয়ে<br />বুজিব নুখুজাকৈয়ে...</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-33486747693992927892013-06-28T02:08:00.001-07:002013-06-28T02:08:58.071-07:00• মূলাগাভৰু •<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">তাই কান্দে </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">কৱচ কাপোৰ আঁৰি </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">গৰ্ভৱতী নিশাটো বুকুত সাৱতি । </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">অবাধ্য ৰিহাখন ইফাল সিফাল </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">বঙহৰদেউ... </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">চেৰেং চেৰেং তোমালৈ বেথা জাগে । </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">পৰহিলৈ শালত </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">গোমচেঙৰ চোলা এটি ব'ম । </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span class="text_exposed_show" style="background-color: white; color: #37404e; display: inline; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">( কাইলৈ দিনটো কাউৰীজনীৰ সতে তোমাৰ কথা পাতিম ।)<br /><br />২১.০৬.২০১৩</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-54891277303728008582013-06-15T02:21:00.001-07:002013-06-15T03:02:13.721-07:00মোৰ চকু<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
পূৱাতে আবেলি আবেলি... <br /> শিমলু তুলা যেন ৰঙ <br /> আজাৰ কপৌ মদাৰ সোনাৰু <br /> হাঁহিবোৰ কেতিয়াবা তগৰ আৰু বকুল <br /> খবৰ পাওঁ বতাহত <br /> বহাগৰ... ফাগুনৰ... শাওঁনৰ...<br /> আঘোনৰ মানিকী ধান <br /><br /> ঘৰচিৰিকাই কুটা কঢ়িওৱাৰ বাতৰি পলকতে দিয়ে <br /> দুখত কান্দে <br /> সুখত হাঁহে <br /> পোহৰ হলেই বালিমাহী হয় <br /> মোৰ চকু...<br /> সেউজীয়াৰ গান গাব নাজানে <br /> মোৰ চকু... <br /> গোলাপৰ প্ৰেম...<br /> মোৰ চকু... <br /><br /> আইৰ তাঁতশালৰ নাচনী কেইযোৰা<br /> মিতিৰো নাপাতে <br /> মোৰ চকু... <br /><br /> (২৭.০৫.২০১৩)</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-80043794331326658342013-06-15T02:02:00.002-07:002013-06-15T02:02:11.786-07:00সময়ৰ পকনীয়া খেদি ...২<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
ঘৰলৈ আহিলে লাচিতক কওঁ- ক'ৰবাত ফুৰিবলৈ যাওঁ ব'ল । দুদিনৰ কাৰণে ঘৰলৈ অহাৰ পাছত কেনিও নোযোৱাকে ঘৰতে সোমাই থাকিলে কিবা বেকাৰ বেকাৰ লাগে । সেইমতেই ৰ'দেই হওঁক, বৰষুণেই হওঁক চাইকেল খন লৈ ওলাই যাওঁ । গধূলি সময়ত ওলাই গৈ পাছদিনা ঘূৰি অহাৰো দৃষ্টান্ত আছে । সেই সময়বোৰ পাৰ হয় বিকু হতঁৰ ঘৰত । তাচ জাঁপ উলিয়াই ল'লে কেতিয়া ১২ বাজে, কেতিয়া ৪ বাজে খবৰ নাথাকে । কাগজৰ দুপৃষ্টা অন্ত হয় । হাজাৰী খেলি আমনি লাগিলে শেষত বিচনাত তাচপাতবোৰ ওপৰলৈ দলিয়াই দি যিয়ে যেনেকে থাকে তেনেকেই শুই পৰো । আটাইকৈ গণ্ডগোল কৰা ঘৰ আছে যদি আমি বিকু হতঁৰ ঘৰৰ নামেই প্ৰথম লব লাগিব । ৰাতি আমাৰ উৎপাতত ঘৰৰ মানুহৰ টোপনি খতি হয় । ৰাতিপুৱা মায়ে চাহদিয়ে খাওঁ ঘৰলৈ আহো । দেউটাই গালিদিয়ে বিকুহতঁৰ । আকৌ পৰৱৰ্তী বাৰ যাওঁতে সেইবোৰ পাহৰে । আমিওঁ । দুঘণ্টাৰ কাৰণে গলেও ৰাতিপুৱাই যায়গৈ । আমাৰ লগত গৌতম গ'লে কথা সুকীয়া হয় । খেলৰ প্ৰকাৰৰ সালসলনি হয় । দহ কৰ্ট খেলো । তেনেকৈয়ে যেন ঘৰলৈ অহাৰ আজৰি সময়খিনি বেকাৰ নোহোৱাকে পাৰ হয় । ঘৰত ভাত ঢাকোনত থাকে, আমাৰ ভাত খোৱা নহয় । ভোক নালাগে কাৰো । সময়বোৰ চকুৰ প্ৰচাৰতেই পাৰ হৈ যায় । সকলোৰে অলক্ষিতে । আনন্দৰে । <br /><br />নকুল । সদায় লগত নাথাকে যদিও প্ৰায়বোৰ আনন্দৰ মূহুৰ্তত আমাৰ লগৰীয়া সি হৈছে । সেইদিনা আৰু এটাআমাৰ লগ হ'ল । দেবজ্যোতি । তাৰ ঘৰটো আমাৰ কেইটাত কৈ ১০ কি.মি. মান আতঁৰৰ যদিও সেইদিনা ভালকৈয়ে তাচ খেলাৰ মতলবত তাক মতাই আনিলো । আৰম্ভ কৰাৰ আগতেই কাৰ মনলৈ আহিল পাহৰিলো, বিয়েৰ খাম । নকুলে হাত উজান দিলে ৫০ টকা দিব সি । লাচিত ১০, বিকুৱে ১০, মই ২০। হৈ গ'ল ৯০ টকীয়া বিয়েৰৰ দাম । প্ৰথমবাৰৰ কাৰণে বিয়েৰ খাম আটাইকেইটাই । কোনোবাই ক'লে নিচা ধৰিব । নাই নধৰে, ফলৰ ৰস হে । সিদ্ধান্ত পক্কা । আনিবলৈ কোন যাব ; লাচিত আৰু নকুল । কাহানিও বিয়েৰ নিকিনা মানুহ আটাইকেইটা । চিনাকী মানুহ থাকিলে কি হ'ব ? ঘৰতে আলোচনা কৰি দেব, বিকু আৰু মোক থৈ সিহঁত দুয়োটা ওলাই গ'ল । অৱশেষত বহু সময়ৰ পিছত ওলালহি হাতত বিয়ৰৰ বটললৈ । চিনাকী মানুহ থকাৰ কাৰণে কেইবাখনো দোকান বগাব লগা হ'ল । পাঁচটা বহি ললো, গিলাচ পাঁচটা লৈ । বিয়েৰ খাম । নকুলে পেগ বনালে, ফ্ৰিজৰ পানী ঢালি । বাহ কি মদাহী মদাহী লাগিছিল আমাক নিজকে । <br />তাচ এজাঁপ বিলাই ল'... খায়ে ভাল লাগিব । <br />বিলাই লোৱা হ'ল । এহাতত তাচ, আনখন হাতত বিয়েৰৰ গিলাচ । প্ৰথমটো ঢোক মাৰিলো । ৰাম ৰাম... ডিঙিয়েদি পুৰণা এ. এছ. টি. চি. ৰঙা বাছ খন পাৰ হৈ যোৱা দৰে লাগিল ঘেৰঘেৰাই । জঁপিয়াই উঠিলো । ইম্মান চোকা । ঢেত বাকী থকা ঢোক কেনেকে খাম ? মাইকী নেকি, খা চকু মুদি । সৰুতে মায়ে মানিমুনি পিহি ৰস খাবলৈ দিছিল । পেট ভাল হৈ থকাৰ স্বাৰ্থত, সদায় ৰাতিপুৱা । খাবলৈ বেয়া পাইছিলো । মায়ে কৈছিল, চকু মুদি গিলি দে হৈ যাব । তেনেকৈয়ে শেষৰ ঢোক বিয়েৰ গলাধঃকৰণ কৰিলো । আৰু এপেগ দে । মোৰ দৰে বাকী কেইটাৰো একেই অৱস্থা । চকু কাণ বন্ধ কৰি দুপেগ... <br />দুপেগ মাৰি দেখো বিয়েৰৰ আধা বটল এতিয়াও বাকী আছে । কোনে খাব মই হাত ডাঙিলো । ভাল একো নালাগিলেই জীৱনত আৰু নোখোৱাৰ সিদ্ধান্ত লৈ পেলালো । বাকী কেইটাই কি ভাবিছে নাজানো নকুলে ক'লে- কোনেও নাখালে সিয়ে বাকীখিনি খাব । মোৰ কব লগা নাই ; খা কোনে খাৱ । মোৰ আগ্ৰহ নাই । লাচিতে ক'লে, বাকীখিনি খাই দিলে কেইটকা দিবি ? কাহানিও নোখোৱা মানুহ, তাৰো অৱস্থা মোৰ দৰেই । মই দহটকা দিম, বমি হলে কৰিব নোৱাৰিবি... কৰিলে মোক ২০ টকা দিব লাগিব । আৰু এটাই দহ টকা দিয়া চুক্তিত সি আধাখিনি বিয়েৰ খাবলে সাজু হ'ল । কোনেও ভবা নাই সি খাব যে পাৰিব । চকুৰ আগতেই কোট কোট কে সোপাকে গিলিলে সি । খাই উঠিয়ে উগাৰ এটা মাৰিলে । মুৰকত ২০ টকা দিব লগা হ'ল । ৰাতিটো ৰখিলো তাক, তাচ খেলি খেলি, কিজানি বমি কৰে । ৰাতিটো শেষ হ'ল, বমি নকৰিলে । নকুলে পুৱালেকে কান্দি থাকিল আৰুখাবলৈ নোপোৱাৰ দুখত । প্ৰথম বিয়েৰ খোৱাৰ পৰ্ব অন্ত পৰিল । তাচখেলাৰ চিৰিজটো শেষ নহ'ল । এতিয়াও চলি আছে । বিয়েৰ খোৱাৰ কথা কোনেও নুলিয়াই এতিয়া । তাচ খেলাৰ লগত জড়িত বহু ঘটনা আছে, কথাত কথা ওলালে লিখিম । শৈশৱ, কৈশোৰৰ আনন্দৰ দিনবোৰৰ লগত এই সমীকৰণসমুহ মিলি আছে । আধৰুৱা নোহোৱাকৈ ৰাখিছে সময়বোৰ । কেতিয়াবা নষ্টালজিয়া হৈ পৰিব, কেতিয়াবা স্মৃতি হৈ উজাব । সোঁৱৰীম সময়ৰ জটিল মূহুৰ্তবোৰত... ।</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-70745207705140272352013-06-15T02:01:00.000-07:002013-06-15T02:01:16.896-07:00সময়ৰ পকনিয়া খেদি... ১<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
''...ফাগুনি পলাশৰ ৰঙা ৰঙ <br />নাজানো জোনমনিৰ কালৈ মন...'' <br /><br />ম'বাইলৰ প্লে বুটামটো হেচা দিলে কি গান বাজিব মোৰ ধাৰণা নাছিল । গানটো বাজি উঠিল । নিজা বুলিবলৈ অভ্যাস এটা গঢ় লৈ উঠিছে, মিউজিক প্লেয়াৰত বজা গানটোকে বহু বাৰ নবজালৈকে ভালেই নালাগে । ৰিপিট কৰি থোৱা আছে । তাৰেই ফলশ্ৰুটি । সেইদিনা ছাৰৰ ছোৱালীজনীয়ে সুধিলে- 'চন্দন দা, এইটো গান আছেনে?' <br />'নাই ।' <br />'কি, এইটো গান নাই, কি গান শুনে অ' আপুনি ?লৈ লওঁক ।' <br />'দিয়া ।' <br />ললো । সন্ধিয়া সময়খিনিত ইচ্ছা বা অনিচ্ছাতেই কোনো কাম নাথাকে । শুৱাটো যদি কামৰ ভিতৰত পৰে, নিতান্তই মই সেই সময়ত ব্যস্ত মানুহ । অৱশ্যে দিনটোৰ মোৰ প্ৰয়োজনীয় অকলশৰে থাকি ভালপোৱা সময়খিনি এই সুযোগতে উপভোগ কৰিবলৈ লোৱা বহুত বেছি দিনো হোৱা নাই । এই ধৰক আঠমাহ- ন মাহ । ঘৰৰ পৰা দূৰত থাকিবৰ দিন ধৰি এই সময়ছোৱা কেৱল মোৰ । গান এটা বজাই লওঁ অথবা কৰবাত দবা-উৰুলিৰ মাত অথবা আজান দিয়াৰ শব্দত ধিৰে ধিৰে শেষ হৈ যায় মোৰ সময়খিনি । <br /><br />গৰম দিন আহিল বুলিলেই লগতে আহে মহৰ পালটো । নাতৰিবই যেন । বিচনাখনত আঠুৱাটো তৰি নললে কিমান গ্ৰাম তেজ শুহি লৈ যায় খবৰ নাথাকে কাৰণেহে । আঠুৱাটো তৰি লোৱাটো প্ৰয়োজনীয় । লগত গৰম ফ্ৰি। ঠাণ্ডা দিনত কেইটা মান পৰিৱৰ্তন হয় । কম্বল এখন ললে চাউলো সিজে, মিতিৰো ৰয় । বিশেষ অসুবিধা নাই । <br /><br />কৰ্চৰ কিতাপ কেইখন দোকান দোকান গোন্ধাই আছে । পৰীক্ষালৈ এমাহ থাকোতে কিনিবৰ সময় সমাগত বুলি কিনি আনিলো হয়, পিছে হাতী ঘোঁৰা কি ক'ত আছে চাবলৈহে হোৱা নাই । পৰীক্ষা দিব লাগে দিছো যেন মনোভাব এটা লোৱা বেছি দিন নোহোৱাও নহয় । হাইস্কুল শিক্ষান্ত পৰীক্ষাত উত্তীৰ্ণ হোৱাৰ পাছৰ পৰা পৰীক্ষালৈ এমাহ থাকোতে পঢ়াটো অঘোষিত নিয়মত পৰিনত হ'ল । কমাৰ্চ বিভাগটো প্ৰথমৰেই পৰাই সোৱাদ নাইপোৱা বুলি ক'লে ভূল হ'ব । নিজেই বাছি ললো। ছমাহ মনপুতিয়েই পঢ়িলো । তাৰ পাছতেই কেনা লাগিল । এতিয়া অহি নকুল সম্পৰ্ক । উচ্চতৰ মাধ্যমিক দেউনাখন পাৰ হৈয়ে এবাৰ কথাটো উলিয়াইছিলো । অসমীয়াত মেজৰ লৈ পঢ়ো । সৰুৰে পৰা বিষয়টোৰ প্ৰতি টান এটা আছে । ঘৰত নামানিলে । স্নাতকত নাম লিখালো । সেই দিন ধৰি পৰীক্ষা দিবলৈকে কিতাপ পঢ়ি আছো । ফলাফল সেইমতেই । ফেল নকৰাকে বৰ্তমানলৈ চলি গৈছে । <br /><br />স্কুলত দুজন শিক্ষক । সদায় শতাধিক ছাত্ৰ ছাত্ৰীৰ উপস্থিতি । ৯ বজাত শ্ৰেণী কোঠাত সোমোৱাৰ পৰা ১-৩০ বজাত শেষ নোহোৱালৈকে পিৰিয়দৰ ভাগ নাই । নাথাকিবৰ কথাই । দুজনে পাঁচটা শ্ৰেণী পঢ়োৱাবলৈ ইয়াৰ বাহিৰে গত্যন্তৰ নাই । এটা শ্ৰেণীত কিছুসময় পঢ়োৱাই সিটো শ্ৰেণী কিছুসময় । ৰুটিন সেইখনেই । তাৰ মাজতে মৰা মৰি, দবিয়া দবি আছেই । যিদিনা একমাত্ৰ সাৰথি প্ৰধান শিক্ষকজন নাথাকে গোটেই বিদ্যালয়খন গৰু পাল ৰখাদি ৰখিব লাগে । প্ৰধান শিক্ষক, অফিচিয়েল কাম সপ্তাহটোত থাকেই । সেইখিনিৰ পৰা ওলাই আহি চিকিউৰিটি প্ৰিমিয়াম, কোম্পানী ল', পৰ্টফলিঅ' মেনেজমেণ্ট, চিকিউৰিটি এনালাইছিছ কৰিব পৰা মাথা হৈ নাথাকে । কানৰ ওচৰৰ পৰা দুয়ো দিশে গধুৰ হৈ কপালৰ পাৰ্শ্ব ভাগৰ শিৰ দুদালেদি তীব্ৰ গতিত তেজৰ সৰবৰাহ কৰে । নাই নোৱাৰি । সচাঁকৈ নোৱাৰি। চখ নলগা বিষয় এটা ভাতৌৱে গিলাদি গিলিবলৈ মোৰ সামৰ্থ নাই । সিদ্ধান্তটো ঠিকেই ললো নে নাই নাজানো । ডিগ্ৰী লেংকেছডাল চিঙি ডিচটেন্সত এডমিচন লম । অসমীয়াত মেজৰ । দেখা যাওঁক সময়ে কি দেখুৱাই ।</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-48163973929693979112013-06-15T01:59:00.002-07:002013-06-15T01:59:49.202-07:00• মাজুলী : মাজুলী • ( চতুৰ্থ খণ্ড )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
[. . . . মাজুলী বুলি ক'লে সাধাৰণতে প্ৰায়ভাগ মানুহৰ মনলে অহা ছবিখনৰ বিপৰীতে থকা জ্বলন্ত ছবি এখন তুলি দিবলৈ ক্ষুদ্ৰ প্ৰয়াস মোৰ এই অভিজ্ঞতাৰ যোগেদি । ] <br /><br /><br />ঘৰ পায়ে হাত মুখ ধুই চাহ খালো । বৰদেউতাই জনালে মোৰ কাৰনে সকলো ব্যৱস্থা কৰি থোৱা আছে । বৰমায়ে ভাত বাঢ়ি দিব আৰু খায়ে তালৈ মানে বৰুৱাচুকলৈ যাব লাগিব । মোৰ খুড়া আৰু দেউতাই মনে মনে মোৰ লগতে কৰ্মস্থানলৈ যোৱাৰ আশা মনতে পুহি ৰাখিছিল । সকলোতে চেচাঁ পানী পৰিল । কেইটামান ফোন নম্বৰ লিখিলৈ ভাত খাই বৰদেউতাৰ লগতে তেখেতৰ ঘৰৰ সমুখতে থকা মাজুলীৰ খণ্ড উন্নয়ন বিষয়াৰ কাৰ্যালয় পালোগৈ । তাতে যাৱতীয় কাম কাজ কৰি আজৰি হ'লো । লক্ষিমপুৰ জিলাৰ নাৰায়নপুৰৰ শিক্ষক বৈৰাগী উপাধিৰ এজন কাৰ্যালয়ত তেওঁলোকৰ বিল জমা দিবলৈ আহিছিল । মোৰ সুভাগ্যই নে কি নাজানো, সেইজন চাৰক লগ নোপোৱা হ'লে সেই দিনটোত মোৰ কৰ্মস্থলীৰ কোনো যুগসুত্ৰ পাবলৈ সক্ষম নহলোহেতেন । খণ্ড উন্নয়ন বিষয়াজনে মোক কৌতুক কৰি ক'লে- 'ডেকা ল'ৰা, দেশ জয় কৰি আহাগৈ যোৱা ।' মই বিশেষ বুজি নাপালো । তেনেকৈয়ে থাকি গ'ল । <br /><br />আমাৰ যাত্ৰা আৰম্ভ হ'ল বাইকত । মোক নি আমাৰ বিদ্যালয়ৰ প্ৰধানৰ ঘৰত থবগৈ আৰু ৰাতিটো তাত থাকি পুৱাই লুইত পাৰহৈ বিদ্যালয় পামগৈ । আমাৰ বিদ্যালয়ৰ প্ৰধান দেহিৰাম বৰুৱা ডাঙৰীয়াৰ ঘৰ লক্ষিমপুৰ জিলাৰ ঢলপুৰ অঞ্চলত । অতি প্ৰয়োজনীয় কেইটামান কাপোৰ থকা বেগটো আৰু নথি পত্ৰৰ বেগটো লৈ বাইকেৰে আমি লক্ষিমপুৰ অভিমুখে ৰাওনা হলো । তেতিয়া ১১ বাজিছিল । <br /><br />দুঘণ্টামান অবিৰাম গৈ থকাৰ পাছত আমি লুইত নামৰ সুতীঁৰ কাষ পালোগৈ। মাজুলী নদীদ্বীপ সৃষ্টি হোৱাৰ মূলতে ব্ৰহ্মপুত্ৰই শিৱসাগৰ জিলাৰ প্ৰান্তলৈ লুইত আৰু খেৰকটীয়া ( খৰিকটীয়া নে খেৰকটীয়া মোৰ সন্দেহ আছে, দুভাগকৈ শুনিছিলো ।) নামৰ দুটি ডাঙৰ সুতীঁৰ নামলৈ দুভাগকৈ বৈ যাবলৈ লয় । লক্ষিমপুৰৰ দিশলৈ থকাভাগ লুইত অথবা লোহিত নাম আৰু যোৰহাটৰ ফালে থকাভাগ খেৰকটীয়া । দেৰগাওঁৰ ওচৰত দুইটা পুনৰ লগ হৈ ব্ৰহ্মপুত্ৰ নামেৰে বৈ গৈছে । আমোদজনক কথা মাজুলীত এখনো নৈ নাই। মাথো মাজে মাজে ব্ৰহ্মপুত্ৰৰ পানী এসোতা বৈ যায় যেনিতেনি । অৱশ্যে সেইবোৰ খৰালীহে চকুত পৰে। বাৰিষা মাজুলী গোটেইখন পানীয়েই ভৰি থাকে । লুইত সুতীঁৰ পাৰ পাইয়ে আমাৰ লাগিল লেথা । ২-৩ বজালৈ ৰৈ থাকিব লাগিব । সেইটো ঘাটৰ একমাত্ৰ মেচিন নাওঁখন বিয়া এখনৰ ভাড়াত গ'ল । সোনকালে ঘূৰি অহাৰ আশা নাই । বাহেঁৰে নিৰ্মিত বেঞ্চজাতীয় এখনত বেগকেইটা থৈ আন বহুতৰে লগতে ককাঁলটো পোনালো । ম'বাইলৰ নেটৱৰ্ক সমুলি নাছিল তেতিয়া । <br /><br />সময়তকৈ আধাঘণ্টামান দেৰীকৈ মেচিন নাওঁখন ঘাটত লাগিলহি । দুখন ডাঙৰ নাওঁ সংযোগ কৰি তাৰ ওপৰত ঘৰৰ দৰে টিঙেৰে চালি আকাৰত সাজি দিছে । ২৫ জন মান মানুহ কঢ়িয়াব পৰা এখন মিনি ফেৰী । ঘাটত লগাৰ লগে লগে সকলোৰে ব্যস্ততা বাঢ়িল । নিজৰ লাম-লাটুম লৈ সকলো নাওঁখনৰ ফালে গ'ল । জেপত মোৰ গড়মুড়তে কিনা লুজন আছিল । তাৰে এটা মুখত ভৰাই নাৱত উঠিলো । ২০ জনমান মানুহ । তিনিখন মটৰ চাইকেল । বহিবলৈ বাহেঁৰে গাধৈ পাৰি বেঞ্চ আকাৰে বান্ধি দিছে । বৈৰাগী ছাৰে মটৰ চাইকেলখন ঠিক ঠাক কৰি বাহঁৰ বেঞ্চখনতে দীঘল দিলে । বেগটো কান্ধৰ পৰা নমাই মইও হেলান দি চকুকেইটা জপাই দিলো । গাটো অৱশ লাগিছিল । নাওঁখনে তীব্ৰগতিত পানী ফালি আগবাঢ়িছিল লক্ষীমপুৰ অভিমুখে । <br /><br />আগলৈ... <br /><br />www.anubhab.org <br />www.anubhab.org</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-24952635973747857482013-05-14T02:27:00.003-07:002013-05-14T02:27:34.441-07:00কুঁহিপতীয়া ৰঙবোৰেৰে ...<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">কুঁহিপতীয়া ৰঙবোৰেৰে </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">মুক্ত বিহগীৰ </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">মিতিৰ পতাৰ মন...</span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">ব্যস্ত ৰ'দৰ</span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">কাজল কাজল </span><br style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;" /><span style="background-color: white; color: #37404e; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 18px;">লাজুকী বৰণ...</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-74258922031615952132013-05-14T02:26:00.002-07:002013-05-14T02:26:51.828-07:00 মদাৰ ফুলৰ উচুপনি <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: ''ককা, মনিয়ে কান্দি আছে । মায়ে মনিৰ মাকক কাটিলে ।''</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
কনমাইহঁতৰ বৰঘৰতে গোটেইমখাই খিকিন্দালি মাৰি আছিল । ন-বোৱাৰীয়েকজনীয়ে চুৱাখন পাছচোতাললৈ নি কথমপি থৈছিলগৈ । ৰেণুৱে দৌৰি আহি ককাকক মাতিলে । ককাকে এহাতে কনমাইয়ে চকলিয়াই দিয়া তামোলখিনি মুখত ভৰাবলৈ লৈও ৰৈ গ'ল । পাঁচ বছৰীয়া ছোৱালীজনীয়ে কয় কি অ' ? ককাকে সেইবাৰত তামোলখিনি মুখত সুমুৱাই একাষে থৈ ললে । দাঁত নাই, কথা পাতিলে তামোল ওলাই অহাৰ সম্ভাৱনা সৰহ । নতুন বোৱাৰীয়েকজনী অনা চাৰিমাহ হৈছে । কামিলা । আহিয়ে ঘৰ ধৰিছে । তাই ঢপলিয়াই আহি বৰঘৰ নোপোৱা হ'লে তাত থকা কোনেও ৰেণুৰ কথা বিশ্বাস নকৰিলেইহেতেন চাগে । বৰঘৰটোৰ দুৱাৰখনৰ পৰা আতঁৰি মজিয়াতে কথাৰ মহলা মাৰি আছিল গোটেইমখাই । দুপৰীয়া ভাত খাই অতোৱাৰ পাছত এনেদৰে কিছুসময় বহা সিহঁতৰ পুৰণি অভ্যাস । বৰঘৰৰ দুৱাৰখনৰ পোনে পোনে তামোলৰ ঢকুৱাৰে চকুৱা এখন দিয়া আছে । তাৰ পৰাই সেইখন পথাৰ । পথাৰখন শেষ হ'লেই ৰেণুহঁতৰ ঘৰ । এবিঘা মাটিৰ পথাৰখন ৰেণুহঁতৰে । পথাৰখন আৰু ৰেণুহঁতৰ ঘৰটোৰ মাজেৰেই লুংলুঙিয়া বাটটোৱে গৈ মথাউৰি লাগিছেগৈ । পাছচোতালৰ পৰা সেই বাটটো সম্পূৰ্ণকৈ দেখি । বোৱাৰীয়েকেও সেইটো বাটেদি ৰেণুৰ মাকক তেজেৰে ৰাঙলী দা এখন হাতত লৈ ৰণচণ্ডী মুৰ্তী ধৰি মথাউৰিৰ ফালে গৈ থকা কথাটো ঢপলিয়াই আহি বৰঘৰৰ মেলত জনালে । গোটেইমখাৰ তেতিয়াহে চেতনা আহিল । বোৱাৰীয়েকজনীয়ে কথাষাৰ কৈয়ে লৰ মাৰিলে । পাছচোতালেদি পথাৰখনলৈ সৰু জপনা এখন আছে । সেইফালেদি চকুৰ পলকতে লুংলুঙিয়া বাটটোত উঠি ৰেণুৰ মাকৰ পাছে পাছে বোৱাৰীয়েক জনী দৌৰিছে । পাছে পাছে বাকীমখা । চিঞৰ বাখৰ কৰি গোটেই গাওঁখনত খবৰটো জনা জনি হ'ল । গাঁৱৰ বাকীমখাও মথাউৰিত উঠিলগৈ । ৰেণুৰ মাকে মুখেৰে কিবা কিবি ভোৰভোৰাই গৈ আছে । চকুত যেন মাঘৰ কেচাঁ মেজিৰ জুই হে জ্বলিব । কোনো ওচৰ চাপিবলৈ সাহস কৰা নাই । কোনোবাটোৱে ক'লে বিপুলক খবৰ দিব লাগে । গিৰিয়েকটো ক'ত গ'ল ? ক'ত আছে সি ?</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
- সি আজি পুখুৰী খান্দিবলৈ কদমগুৰিলৈ গ'ল । ঘটনাস্থলিৰ পৰা দুমাইল বাট । খবৰা খবৰি কৰিবলৈ চেঙেলীয়া দুটাক পঠালে । সচাঁ কথাটো বিপুলক যাতে কোৱা নহয় সেইকথা দহাই দহাই কৈ পঠোৱা হ'ল । বিপুলে নহ'লে কি কৰে ঠিক নাই । যি হ'ল হৈ গ'ল, ভালে থকাবোৰ অন্ততঃ ভালহৈ থাকক ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
মথাউৰিয়েদি গৈ থাকিলে চাচঁনি থানাখন পাবগৈ । ৰেণুৰ মাকো সেইটো মতলবেৰেই গৈ থকা বুলি মানুহখিনিয়ে ভাবি লৈছে । হত্যাকাৰিণী নিজৰ মতত অটল । ইফালে বেলি মূৰৰ ওপৰত । দহ গজমান আতঁৰি বাকী মানুহখিনিও ৰেণুৰ মাকৰ পাছ লৈছে । আজি মানুহখিনিৰ দুখ ভাগৰ নাই, ভোক পিয়াহ নাই । ৰেণুৰ মাকক চাইছে সিহঁতে । দাগী অপৰাধীক দেখিছে সিহঁতে । বহুতে অনুনয় বিনয় কৰিও তাইৰ হাতৰ পৰা দাখন কাঢ়ি আনিব পৰা নাই । ওচৰ চাপি গৈ টানি আজুৰি অনাটোও সমুচিন নহ'ব । এই অৱস্থাত তাই আকৌ কি কৰে ঠিক নাই । কদমগুৰিত আঠ নে ন বছৰৰ আগতে একেই ঘটনা এটাত মানুহ এজনীয়ে পুলিচ এটাকে ঘাপ মাৰি দিছিল । ভাগ্যক্ৰমে পাছত পুলিচটো বাছিল । সেইজনী মানুহৰ গোটেই জীৱনটো জেল হ'ল । ৰেণুৰ মাকৰো হ'ব । ৰেণুজনীলৈহে বেয়া লাগে । মানুহবোৰে কোৱা কুই কৰিবলৈ ধৰিলে ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: 'খবৰদাৰ । কোনো ওচৰলৈ নাহিবি । চফা কৰি দিম । এজনীক শেষ কৰি থৈ আহিছো । তাই নাওনমুৱাজনীয়ে মোক চাকৰ পাইছিল ।'</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
ৰেণুৰ মাকৰ মাতষাৰ এইবাৰ ডাঙৰকৈয়ে ওলাল । গোটেই মানুহমখাই ভালকৈ শুনিলে । তাইৰ পাছে পাছে গৈ থকা দলটোৰ প্ৰথমশাৰী থমকিল । মানুহখিনিৰ ফালে চায়ে মানুহজনীয়ে কৈছে । এইজনীক বলোৱাতো আজি টান হ'ব । শেষৰফালে গুনগুননি উঠিল ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: 'নবৌ দাখন দলিমাৰি দেছোন । বাঁহ এডাল কাটি লওঁ । আকৌ তোকে দি দিম ।'</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
সমন্ধীয় দেওঁৰেক এটাই ৰেণুৰ মাকক উদ্দেশ্যি কথাষাৰ ক'লে ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
মানুহখিনিয়ে ভাবিলে ফল নধৰে । তাই এতিয়া কাৰো কথা শুনাত নাই । তাই অন্য এক নাৰীলৈ সলনি হৈছে । খঙ মূৰত উঠি আছে । মানুহজনীৰ সচাঁকৈয়ে সহ্যৰ সীমা অতিক্ৰম কৰিছিল । নহ'লে এনেকুৱা এটা কাম কৰিবলৈ মাইকী মানুহ এজনীয়ে সাহস নকৰে । কিমান অসহ্য হ'লে মাইকী মানুহ এজনীয়ে মানুহ কাটিব পাৰে ? কিমান খঙ উঠিলে পাৰে ? তাত থকা কোনো এজনী মাইকী মানুহেও উত্তৰটো ভাবি পাৰ নাপালে । সকলোকে আচৰিত কৰি ৰেণুৰ মাক ৰ'ল । পাছে পাছে যোৱা মানুহমখাও । দাখন দেওঁৰেকৰ ফালে দলিমাৰি দি ৰেণুৰ মাকে খোপাটো খুলি দিলে । তাইৰ কিচকিচিয়া চুলিকোচা ককাঁললৈকে বৈ পৰিল । নাই, মানুহজনীৰ খঙ উঠিয়েই আছে । কমা নাই অলপো । কিজানি বাঢ়িছেহে । চকুকেইটা ৰঙা । পিন্ধি থকা কাপোৰবোৰ অসংযত । গাৱৰ বয়োজেষ্ঠ সকলৰ আগত কেতিয়াও মূৰ দাঙি কথা নোকোৱা, ওৰনিৰে মুখ ঢাকি থকা ৰেণুৰ মাক আজি সেইসকলোৰে সমুখত অৰ্ধউলংগ । আজিৰ কথা সুকীয়া । তাই আঠুলৈকে মেখেলাখন কোচাই থৈছে । দলিমাৰি দিয়া দাখন আতঁৰাই মানুহখিনি তাইৰ ফালে আগুৱাই গ'ল । পাঁচটা মানুহে যেনেতেনে ধৰি বান্ধি তাইক ঘৰলৈ ওভটাই লৈ অনা হল । বাটটোত আহোতে জোখতকৈ চাৰিগুণ সৰহ সময় লৈছিল ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
ৰেণুৰ মাকক আনি চ'ৰাঘৰতে বহুৱালে। চকী কেইখনে ঘৰটো পূৰ কৰি থয় । বৰ এটা পুৰণি নহয় । চাৰিবছৰমানৰ পুৰণি । চ'ৰাঘৰটোৰ পাছতে ঘৰটো দুভাগ হৈছে । সিফালে এটা ঘৰ , ইফালে এটা ঘৰ । মাজতে নেওঁৰা দি ঘৰদুটাক একেলগ কৰা । শেষলৈ পাকঘৰটো । ৰেণুহতঁৰ চোতালত বিৰ দি বাট নোপোৱা অৱস্থা । চ'ৰাঘৰত মানুহ সোমাবলৈ দিয়া নাই । মাইকী মানুহ দুজনী আৰু পাঁচটা মতা মানুহে ৰেণুৰ মাকক ৰখি আছে । তাই ক্ষান্ত হোৱা নাই । তললৈ মূৰ কৰি খৰকৈ উশাহ লৈছে । গাওঁবুঢ়াক খবৰ দিলে । আহিল । গাওঁবুঢ়াক বাটটো এৰি দি মানুহমখাই জুমিবলৈ ধৰিলে । আহিয়ে ষাঠিৰোৰ্দ্ধ বুঢ়ামানুহজনে চ'ৰাঘৰটোৰ পৰা সকলোকে বাহিৰলৈ পঠালে । দুৱাৰ খিড়িকী সকলো মাৰি ৰেণু মাকৰ সমুখলৈ চকী এখন টানি আনিলে । ৰেণুৰ মাকৰ চুলিখিনি তেতিয়াও খুলি থোৱাই আছিল । মেখেলাখন মাথো তললৈ নামিল ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: 'ফুল, আইজনী অ' । কি হ'ল কছোন ? কিয় তই এনেকুৱা এটা কাম কৰিলি ?'গাওঁবুঢ়াই ৰেণুৰ মাকৰ মুখলৈ চালে । তাই মাজতে এবাৰ বুঢ়াৰ চকুলৈ পোন্দোৱাকৈ চাই পুনৰ তললৈ মূৰ কৰিলে । কিছু সময় নিৰৱ হৈয়ে থাকিল কোঠাটো । ক'ৰবাত জেঠিৰ টিকটিকনি । টিকাফটা ৰ'দৰ কাৰণে ঘৰৰ চালত থকা টিঙবোৰে কিটিক কিটিক মাত দিছে । চোতালত গুনগুননি । মানুহ ক্ৰমান্বয়ে বাঢ়িছেহে । কমা নাই ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
দুৱাৰমুখতে মনিৰ মাকৰ লাচটো চিতভুলুঙা খাই পৰি আছে । মনিজনী কান্দি কান্দি শুলে । কোনোবাই ভিতৰৰ বিচনাখনত থৈ আহিলগৈ । মনি ৰেণুতকৈও সৰু । থিয় দঙা দিয়াই নাই । তাইৰ গাতো তেজ । ৰেণুজনীকহে কোনেও বিচাৰি পোৱা নাই । কোনোবা এজনীয়ে ক'লে ৰেণুক কনমায়ে ফুচুলাই ফুচুলাই শুৱাইছে । দুৱাৰমুখৰ ঠাইখিনিত ডাঠ কেচাঁ তেজবোৰে ডাঙা পাতি পৰি আছে । বগীকৈ মানুহজনী ঐ । চুলিখিনি ভালৈ শুকুৱাই নাছিল । তেজ লাগি কোনো কোনো ঠাইত কৰাল বান্ধিছে । মনি মাকৰো চুলিকোছা দীঘল । ওচৰতে সৰু আইনাখন পৰি আছে । দেহি ঐ বেচেৰীয়ে চুলি কেইডালো আচুৰিবলৈ নাপালে । হাত এখনে তেতিয়াও ফনিখন খামোচ মাৰি ধৰি আছে । মুঠিটো টান । লাচটো কোনেও চুবলৈ সাহস কৰা নাই । পুলিচক খবৰ দিয়া হৈছে । আহিব । </div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
' ভগৱান আছে বুইছ । সকলো চাই থাকে । দোষীক শাস্তি দিয়ে ।' </div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
মাইকী মানুহবোৰে ফুচফুচাই কথা পাতিছে । ৰ'দত মানুহখিনিয়ে ক'ৰবাত ছাঁ বিচাৰি পাই নেকি ভাৱত ইফাল সিফাল কৰি ফুৰিছে । মূৰৰ ওপৰৰ বেলিটো থকাৰ কাৰণে ছাঁ বৰকৈ নাই । তথাপিও যি যেনকৈ পাৰে মাটিয়ে বালিয়ে বহিছে । আজি মানুহমখাই সিহতঁৰ ঘৰত ফুৰিবলৈ অহা নাই । ৰেণুৰ মাকক চাবলৈ আহিছে । মানুহজনীয়ে মানুহ কাটিলে । দুঘাপ । এঘাপ কানৰ ওচৰত আৰু সিটো ডিঙিত । ডিঘিত পৰা ঘাপটো বাওঁকানখনৰ ঠিক তলতেই । মৰা মানুহজনীয়ে ছটফটাই ছটফটাই মৰিল । কষ্ট খালে মৰোতে । কাপোৰতেই চিন । তথাপি যেন মানুহখিনিৰ মৰা মানুহজনীলৈ বেয়া লগা নাই । তেওঁলোকৰ বেয়া লাগিছে ৰেণুৰ মাকলৈ । তাইক পুলিচে ধৰি নিব । পিটিব । জেলত ভৰাই থব । ৰেণুজনী আলৈ আথানি হ'ব । পাঁচবছৰীয়া ছোৱালীজনীয়ে কষ্ট পাব । মানুহবোৰৰ চকুত সেইবোৰ কথাই ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
কোনোবা এটাই ঢপলিয়াই আহি ক'লেহি পুলিচক খবৰ দিয়া হ'ল । আহিব । বিপুল কাই অহাই নাই নেকি ?অ'তো বিপুলৰ কথা সকলোৱে পাহৰিছিলেই । সিটো এতিয়াও পোৱাহি নাই । কি বা হৈছে তাৰ ? কথাটো গম পাই সি কিবা কৰি দিয়া নাইতো ? মানুহখিনিৰ নতুন চিন্তা এটা হ'ল । সেইটো কথাকে কিছুসময় আলোচনা চলিল ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
খবৰ দিবলৈ যোৱা ল'ৰাকেইটাই বিপুলক পহিলাতে ৰেণুৰ গাটো খুব বেয়া বুলি ঘৰলৈ আনিবলৈ চেষ্টা কৰিলে । বিপুল কামলৈ আহোতে ৰেণু আৰু মাক শুই উঠায়ে নাছিল । মাত এটাও নমতাকে আহিল বিপুল । নিজকে তাৰ বৰ দোষী দোষী লাগিল । মাকৰহে জ্বৰ উঠিব লাগিছিল, ছোৱালীজনীৰ আকৌ কি হ'ল । ল'ৰাকেইটাই কিবা মিছা মাতিছে নি ? বিপুলে পাকে প্ৰতি ল'ৰাকেইটাক পেঘেনীয়াই পেঘেনীয়াই আহিল । ল'ৰাকেইটাই কিবা কথা তাৰ পৰা লুকুৱাইছে । ঘৰত কিবা এটা হ'ল নেকি ? নহ'লে ইহঁতে তাক কিয় এনেকৈ মাতি আনিলে ? মনিৰ মাক ঠিকেই আছেনে ? ৰেণুৰ মাক একা ?' ফুল বৌয়ে মনিৰ মাকক ঘপিয়ালে । দুঘাপ । লগে লগেই সকলো শেষ ।'বাৰে প্ৰতি নকবলৈ সকীয়াই পঠিওৱা স্বত্তেও কথাটো কোনোবাটোৰ মুখেৰে ওলাল । বিপুলে বিকত চিঞৰ এটা মাৰি বাটটোৰ কাষৰ দ' খালটোলৈ জাঁপ মাৰি দিলে । ল'ৰা কেইটা সাজু হৈ আছিলেই । ভাগ্যে খালটোত পানী নাছিল । পানীৰে জুৰুলি জুপুৰি বিপুলক ল'ৰাকেইটাই ধৰি ধৰি ঘৰলৈ আনি আছে । এতিয়াও ঘৰ পাবলৈ এমাইলতকৈও বেছি বাট বাকী । বিপুলে চিঞৰিছে । কান্দিছে । সিহঁতি কি বুলি সান্ত্বনা দিব ?</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
ৰেণুৰ মাকে মুখ খুলিছে । গোটেই মানুহমখাৰ মাজত গুনগুনিৰ ঢৌ এটাই খেলি গ'ল । যি যেনেকৈ পাৰে বিপুলহতঁৰ চ'ৰাঘৰটোৰ বেৰত কান থৈ বাহিৰৰ পৰা ৰেণুৰ মাকৰ কথাবোৰ শুনিবলৈ যত্ন কৰিলে । এনেও পাছত কথাবোৰ গম পামেই বুলি একে ঠাইতে বহি থকা মানুহৰ সংখ্যা তাকৰ । সকলোৰে মুখত উৎকণ্ঠা । মানুহবোৰে ভালদৰে একো শুনা নাই । ভিতৰলৈ কাকো সোমাবলৈ দিয়া নাই । ৰেণুৰ মাকে গাওঁবুঢ়াক সকলো কৈছে । চোতালখন নিজম পৰিল । আগফালৰ পথাৰডৰাৰ পৰা ছাগলী পোৱালী এটাৰ বেবনি এটা আহি মানুহবোৰৰ কানত পৰিল । সকলোৱে সেইফালে ঘূৰি চালে । মাকজনী দূৰলৈ গ'ল বোধহয় । </div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: ''কালি ৰাতি ৰেণুৰ বাপেকে মোক মাৰিছিল । পিঠিখন তেনেই অৱস্থা নাই । আপোনাকনো কি বুজাম ফুকন দেউতা । বয়োজেষ্ঠ আৰু গাওঁখনৰ মুৰব্বী । ক'লেই বুজি পাব । সৰু সৰু কথা নহয় দেউতা । সকলো ক'ম । পুলিচে নিয়াৰ আগতেই সকলো কৈ যাম ।'' ৰেণুৰ মাকে মুখ খুলিলে । তাই তললৈ মূৰ কৰি মাথো কৈ গ'ল । কেতিয়াবা সৰুকৈ, কেতিয়াবা খঙত ডাঙৰকৈ । কেতিয়াবা কেতিয়াবা আকৌ খৰকৈ কয় । গাওঁবুঢ়াই শুনি যায় ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: ''ঘৰৰ শিপাডালেই কলি । তেখেতৰ কাৰণেই সকলো হৈছে । তেওঁ ৰেণুকে মোকে মানুহ যেনেই নেদেখা হ'ল । খোৱা-বোৱা, থকা-মেলা সেই বনৰী জনীৰ ফালেই কৰে । সিহঁতৰ হাঁহি খিকিন্দালি শুনি কেনেকৈ সহি থাকো অ' দেউতা । ৰেণু কাইলৈ ডাঙৰ হ'ব । বাপেকটোৰ মৰম বুলি এতিয়া নুবুজিলেও এসময়ত বুজিব । যদি তেখেতৰ আৰু এজনী আনিবলৈয়ে মন আছিল আমাৰ হালক মাৰি নেপেলালে কিয় ? ৰেণু গাত আছিল তেতিয়া । চফা হ'বলৈ দুমাহ আছিল কি নাছিল । নতিনীজনীক আনি সোমোৱালেহি । বহুদিনৰ পৰা লিলিমাই হেনো । মই লোকৰ মুখেৰে শুনা । নাচ গান কৰা পটেশ্বৰী । তেজখাতীয়ে মানুহটোৰ মূৰটো খালে । সতিনী মাইকী ক'ত সংসাৰ চলিব কওঁক আপুনিয়ে । ঘৰ, দুটা কৰি বেলেগ কৰি দিলে । তেখেত ইফালে থাকে । সেইখিনিলৈকে আপুনি জানে হ'বপায় । তাই অহা দিন ধৰি এই বান্দীয়ে লেদেনা উকটিয়ে আছো । ৰ'বলৈ আহৰি নাই । সিহঁতি ভালৰ ভাল বস্তুটো খাব । মোক নালাগে, ৰেণুলৈও কেও কিছু সৰি পৰিব নাপায় নে ? সেইটো মতাৰে মই পাটীৰ তিৰী আছিলোনে ? ভাবিলে খুব দুখ লাগে দেউতা কেতিয়াবা । খুব কান্দো অকলে অকলে বিচনাখনতে পৰি । ৰেণুৱে চকুপানীবোৰ মচি দিয়ে । তাইক বুকুত লৈ শুই থাকো । তেনেকৈয়ে জীয়াই থাকিলোহেতেন । পিছে তাই মোক ইমানতো ৰেহাই নিদিলে অ' দেউতা । মতাটোক মোৰ কথা মিছাতে কিবা লগায় । পহিলা একো চমজিবই নোৱাৰিছিলো । ৰাতি মাথো কেতিয়াবা কথা নাই বতৰা নাই ৰেণুৰ বাপেকে মোক মাৰে । কেতিয়াবা ৰেণুকো মাৰে । এদিন তাইৰ মুখতে ওলাল নহয় কথাটো । এখেত নাথাকোতে হেনো মোৰ ওচৰলৈ ক'ৰবাৰ মতা এটা আহে । মই চপাই লৈছো হেনো । তাই থাকে সিটো কোঠাত, এইটো কোঠাত মই । ফুচফুচাই কথা ক'লেও শুনে । দেউতা অ' এইয়া ঘৰৰ মাজত আছো, কোনো মতাক মই লাই দিয়া নাই অ' । মই মা-ৰ ঘৰলৈও যাবগৈ পাৰিলোহেতেন অ' দেউতা । নগ'লো । মানুহটোক কেনেকৈ এৰিম ? সেইটো মানুহৰ লগতে জুইক সাক্ষী কৰি বিয়াত সোমাইছিলো মই । সেইটো মানুহৰ বাদে আজিলৈকে মোক কোনেও চুই পোৱা নাই অ' দেউতা । তাই কালিও সেইবোৰ কথা লগায় লগায়ে মোক মাৰ খোৱালে । গোটেই ৰাতি মোক মাৰধৰ কৰিছে দেউতা । ৰাতি তিনি মান বজালৈকে বাজতে আছো । পিৰালিতে বহি থাকিলো । ৰেণুৱে সাৰ পাই কন্দাৰ কাৰণে ভিতৰলৈ গ'লো । মই কালিয়ে চাদৰ এখন ফাচ লগাই উলমি দিবলৈ মন আছিল । ৰেণুৰ মুখখনে নিদিলে । পিঠিৰ বিষত বিছনাত শুবও পৰা নাই, বহি আছিলো কান্দি কান্দি । কাউৰীয়ে কা কা কৰাৰ কথা গম নাপাওঁ । টোপনি গৈছিল সম্ভৱ । এই পাখৰীজনীৰ চিঞৰত সাৰ পাই গ'লো । তাই মনিক উদ্দেশ্যিয়ে কথা কৈছে, শুনাইছে মোক ।''</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
একেলেথাৰিয়ে ইমানবোৰ কোৱাৰ পিছত ৰেণুৰ মাক অলপ ৰ'ল । আকৌ আৰম্ভ কৰিলে । </div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
: ''মনি ঐ, বাপেৰটো পুখুৰী খান্দিবলৈ গ'ল পুৱাতে, মইও ঢলপুৱাতে উঠিলো । তই হে শুই থাক' । কুলক্ষনী হবি তই আগলৈ । তোৰ চেহেৰাতে আছে । দেৰীলৈকে শুই থকাবোৰ কুলক্ষনী । ঘৰ ভাঙে ।''</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
থিয় দঙা দিবলৈকে বাকী থকা ছোৱালীজনীক এইবোৰ কথা কয় নেকি দেউতা ? মোকেই শুনাইছে । মোকেই কৈছে তাই । মই ৰৈ থাকিব নোৱাৰিলো । কি হৈ গ'ল নাজানো একো । আগৰাতিৰ খঙ খিনি আছিলেই মূৰত । বিচনা তলতে দা এখন থওঁ । ৰাতি বাজলে যাওঁতে লৈ যাওঁ । সেইখন টানি আনি মই কি কৰিলো নিজেই নাজানো । মনি ওচৰতে বহি কল এটা খাই আছিল । মাকজনীয়ে সিহঁতৰ ফালৰ দুৱাৰডলিতে আইনাখন থৈ চুলি আচুৰিছিল । আমাৰ কোঠাৰ দুৱাৰখন আৰু সিহঁতৰখন প্ৰায় মুখামুখি । এইফালে পিঠি দি থকাৰ কাৰণে তাই একো তৎ ধৰিব নোৱাৰিলে । মনিয়ে কান্দিছিল । মোৰ অলপো বেয়া নালাগিল । ৰেণুজনী বিচনাত নাছিল । ক'ত আছিল নাজানো । বাহিৰে বাহিৰে থানাত হাজিৰ হওঁগৈ বুলি গৈছিলোগৈ ।''</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
ৰেণুৰ মাকে পানী খাবলৈ বিচাৰিলে । মাকৰ ঘৰৰ ফালৰ ককায়েকটো পালেহি । মনি মাকৰ ফালে ঘৰত কোনো নাই । একমাত্ৰ মাকজনী কেতিয়াবাই মৰি ভূত হ'ল । বিপুল আহি নৌপাওঁতেই পুলিচে একেখন গাড়ীতে লাচটো আৰু ৰেণুৰ মাকক থানালৈ লৈ গ'ল । মানুহবোৰ কমি কমি শেষ হ'ল । বিপুল আহি ঘৰখনত একো নাপালে । বিচনাত মনি দুৱাৰমুখতে তেজৰ ডোঙা । সি শুঙি চালে । হয়, তেজবোৰ নিৰুৰ । মৰমৰ নিৰুৰ । ¤¤</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
<br /></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">
সমাপ্ত । </div>
<div>
<br /></div>
</div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-19870639437016546022013-05-14T02:25:00.001-07:002013-05-14T02:25:27.950-07:00 • মাজুলী : মাজুলী • ( তৃতীয় খণ্ড )<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">[. . . . মাজুলী বুলি কলে সাধাৰণতে প্ৰায়ভাগ মানুহৰ মনলে অহা ছবিখনৰ বিপৰীতে থকা জ্বলন্ত ছবি এখন তুলি দিবলৈ ক্ষুদ্ৰ প্ৰয়াস মোৰ এই অভিজ্ঞতাৰ যোগেদি । ] </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">. . . . প্ৰায় ডেৰঘণ্টামান লুইতৰ বুকুয়েদি পানী ফালি ফালি ফেৰীখনেমাটিৰ মুখ দেখিলে । ফেৰীৰ ভিতৰ চ'ৰাত এটা মৃদু গুনগুননি সৃষ্টি হ'ল । অৰ্থাৎ আমি কমলাবাৰী পালোহি। মানুহবোৰে নিজৰ নিজৰ গাড়ীৰ ফালে ঢাপলি মেলিলে । সকলোৰে ইচ্ছা সোনকালে কেনেকৈ ফেৰীৰ পৰা মাটিত নামো । দুই এক আকৌ তাতোকৈও আগৰণুৱা । ফেৰীৰ টিংৰ পৰাই মাটিলৈ জাঁপ দিলে । ফেৰীৰ পৰা মাটিলৈ এখন তক্তা পাৰি দিয়া হ'ল । প্ৰথমে মানুহখিনি নামিল ঠেলা হেচাঁকৈ । তাৰ পাছত গাড়ীসমূহ । ফেৰীখনত চাৰিজনমান বিদেশী পৰ্যটকক দেখিছিলো । তেওঁলোকে হয়তো অসমৰ মানুহখিনিৰ প্ৰধান চাৰিত্ৰিক বৈশিষ্ট্য এটা গম পালে। ঠেলা হেচাঁ কৰি কেনেকৈ আগতে নামিব পাৰি । সচাঁ আচৰিত । সেই হেচাঁ ঠেলাৰ ফলত কেৰেলাতকৈ গুটি দীঘল হোৱাৰ প্ৰতি কানসাৰ অসমীয়াই নাৰাখে । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">কমলাবাৰী ঘাটত অসংখ্য গাড়ী ৰৈ থাকে । ফেৰীৰ পৰা নমা যাত্ৰীক উঠাই লৈ গন্তব্য স্থানলৈ যাত্ৰা কৰে । তাতো হেতা ওপৰা । যাত্ৰীক নিজৰ গাড়ীত লৈ বহোৱাৰ প্ৰতিযোগীতা চলে । খেনো জিকে, আঠজনলৈকে যাত্ৰী লাভ কৰে । খেনো হাৰে, এজন, দুজন পায় । আমি তিনিজন আৰু দুজন মুঠ পাঁচ জন যাত্ৰী লৈ আমি উঠা টাটা চুমু জাতীয় গাড়ীখন কমলাবাৰী টাউন অভিমুখে ৰাওনা হ'ল । আৰু যাত্ৰী নাপালে । ''জীৱিকাৰ তাড়নাত তেওঁলোকে হেতা ওপৰা কৰিবলৈ বাধ্য''- মনে মনে ভাবিলো । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">গাইপতি ২০ টকা ভাড়া লৈ কমলাবাৰী টাউনত গাড়ীখনে আমাক নমালে । তাতে চাহ খালো । খুড়াই (নাম ৰঞ্জিত বড়া) আমাৰ লক্ষ্যস্থান অৰ্থাৎ মোৰ সম্পৰ্কীয় বৰদেউতালৈ ফোন লগালে ।বৰদেউতাৰ নাম জগত বড়া । আগতে আমি কোনো এজনো ইয়ালৈ অহা নাই, চিনি নাপাওঁ । টাউনতে বুলি জানো, ক'ত সেইটো জ্ঞাত নহয় । বৰদেউতা মোৰ সম্পৰ্কীয় আপোন । পুৰণা ঘৰ টীয়কত যদিও বৰ্তমান কমলাবাৰীতে নিগাজীকৈ বাস কৰিবলৈ লৈছে । কমলাবাৰীৰ স্থানীয় হাইস্কুলৰ পৰা প্ৰধান শিক্ষক হিচাপে অৱসৰ লোৱা বৰদেউতাই সামাজিক কাম কাজত বৰ্তমান নিজকে ব্যস্ত কৰি ৰাখিছে। কমলাবাৰী ঠাইখনত সৰবৰহীৰূপে জনাজাত বৰদেউতাক তাৰ প্ৰায় সকলো স্থানীয়ই চিনি পায় । তাৰেই ফলশ্ৰুতিত হোটেলৰে মালিকজনে আমাক তেখেতৰ ঘৰৰ দিশৰ বাটতো চিনাই দিলে । মুল চাৰিআলিৰ পৰা ডেৰ কি:মি: মান খোজকাঢ়ি তেখেতৰ ঘৰত আমি উপস্থিত হ'লো । এইখিনিতে বৰদেউতালৈ উক্ত আপাহতে মোৰ আন্তৰিক শ্ৰদ্ধা আৰু কৃতজ্ঞতা জ্ঞাপন কৰিছো । তেখেতৰ এইখিনি বদন্যতাৰ অবিহতে হয়তো মোৰ লক্ষ্যস্থান বৰুৱাচুক পাওঁতে চকুৰ পানী, নাকৰ পানী একে হ'ল হেতেন । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">আগলৈ...</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-2866164379515261383.post-68924072816339405272013-05-14T02:24:00.002-07:002013-05-14T02:24:51.513-07:00 • মাজুলী : মাজুলী • (দ্বিতীয় খণ্ড)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">[. . . . .মাজুলী বুলি ক'লে সাধাৰণতে প্ৰায়ভাগ মানুহৰ মনলে অহা ছবিখনৰ বিপৰীতে থকা জ্বলন্ত ছবি এখন তুলি দিবলৈ ক্ষুদ্ৰ প্ৰয়াস মোৰ এই অভিজ্ঞতাৰ যোগেদি । ] </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">এটা ৰ'দালি পুৱা । আঠ বজাতে টীয়কৰ পৰা যোৰহাট পালোগৈ । এঘণ্টা লাগে । আগতে ৰাতিপুৱা ইমান সোনকালে গাড়ী নচলিছিল । আজিকালি মেজিক নামৰ বাওনা বাহনখন হোৱাৰ পৰা সেই সমস্যাৰ ওৰ পৰিল । যোৰহাটৰ পাব্লিক বাছ ৰখা ঠাইৰ পৰা নিমাতিলৈ বাছ যায় প্ৰথমখন ফেৰীৰ কাৰনে । এনেই নিমাতিলৈ বাহনাইদি ধেই গাড়ী যদিও ফেৰীৰ কাৰনে নিৰ্দিষ্ট কেইখনমান বাছ । তিনিটিয়া ছিটত আমি তিনিটা । পাছফালে আমাৰ লগতে প্ৰশিক্ষন লোৱা চাংমাই উপাধিৰ এজন । লগত ডাঙৰ বাকচ এটা । বাছ খনত সৰহভাগ টেটৰ শিক্ষক যেন বোধ হল । যিহেতু যোৰহাটৰ বহুসংখ্যক চাকৰি আছিল মাজুলীত সেয়ে সেইদিনটোতে সৰহভাগে যোগদান কৰিবলৈ গৈছিল । ১৫ টকীয়া ভাড়াত নিমাতি পালোগৈ ৯ মান বজাত । ঠাণ্ডা এছাটি বতাহে মোক ছুই গৈছিল । লুইতৰ ওপৰেদি মোৰ জীৱনৰ প্ৰথম যাত্ৰা । মায়ে ঘৰতে গোৱাপান এভাগ আগবঢ়ায় পানী এচলু মূৰত লবলৈ দহে দহে সকিয়াই পঠাইছিল । কৰিলো । ফেৰীত মানুহ উঠিছিল । কমলাবাৰীৰ ঘাটলৈ যাব । যথেষ্ট বহল । প্ৰায় ৮৫ ৰ পৰা ৯৫ জনমান কঢ়িয়াব পৰা ফেৰী । লগত চাইকেল, বাইক, চাৰিচকীয়া, আছেই । ভিতৰত ৰেলৰ দৰে আসন । এইখন ফেৰীতেযোৰহাট বা অন্যঠাইৰ পৰা মাজুলীত কৰ্মৰত সকলো চাকৰিয়াল আহে । মাজুলী কলেজৰ বহুকেইজন প্ৰৱক্তা যোৰহাট টাউনত থাকি দৈনিক এনেদৰে অহাযোৱা কৰে । মানুহবোৰ থানথিত লগাই ফেৰী যাবৰ হ'ল বুলি ঘোষনা কৰিলে । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">এজনে আহি ফেৰীত বহা সকলোৰে পৰা বহীএখনত নিজৰ নাম, ঠিকনা, ফোন নাম্বাৰ আদি লিখি গ'লহি । ধেমাজিত হোৱা ফেৰী দুৰ্ঘটনাৰ পাছৰ পৰা এই ব্যৱস্থা কৰিছে । ফেৰীৰ ভিতৰত এখন দোকান । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">বাৰান্দালৈ ওলাই আহিলো । ফেৰফেৰীয়া বতাহ । ঠাণ্ডা লাগিল খুব । ফেৰীয়ে নিজকে সীমাহীন পানীৰ ওপৰত পাৰি দিছিল । চাৰিওফালে পানী আৰু ঢৌ । ফোনটো চালো নেটৱৰ্ক নাই । পানীৰ মাজত আমি । লক্ষ্য কমলাবাৰী ঘাট । </span><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><br style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;" /><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: 'lucida grande', tahoma, verdana, arial, sans-serif; font-size: 13px; line-height: 19.5px;">আগলৈ . . .</span></div>
চন্দন জ্যোতিhttp://www.blogger.com/profile/16278236547080357226noreply@blogger.com0